Počasí dnes6 °C, zítra11 °C
Úterý 19. března 2024  |  Svátek má Josef
Bez reklam

Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.

Dokud budeme léčit jen tělo, budeme stále nemocní

Pozorujeme to na sobě sami a teď v době covidu asi i víc než jindy. Je nám hůř, víc nás pobolívá hlava, zlobí záda nebo zuby, jsme unavenější a objevují se i zdravotní problémy, které nás nikdy dřív netrápily. Fyzicky bychom měli být podle všech ukazatelů v pořádku, ale psychicky a sociálně strádáme, a to se odráží i na našem fyzickém stavu.


Autorem textu je Vladislav Chvála, který vystudoval Fakultu všeobecného lékařství UK v Hradci Králové. Pracoval jako porodník a gynekolog, nyní působí jako sexuolog a rodinný terapeut a vedoucí Střediska komplexní terapie psychosomatických poruch v Liberci. Získal též nástavbovou atestaci z psychosomatiky.

Takhle to se stresem je. Je odpovědí na vznik celé řady poruch. Ale to mluvím o tzv. distresu, ne o běžném stresu. Ten naopak může být prospěšný. Mám na mysli nadměrné a dlouhodobé působení situací, které vyvolávají úzkost, strach, nejistotu, bezmoc, bolest a napětí. Víme, jak se tělo na takové emoce vylaďuje, jak stresové hormony působí na všech úrovních tělesného řízení, včetně imunity. V tomto směru je nejhorší bezmoc, nemožnost předvídat nebezpečí a bránit se. Protože právě to byly hlavní rysy probíhající pandemie, je jasné, že populaci to muselo masivně zasáhnout. Už teď reaguje významným zhoršením zdravotního stavu.

A teď přichází celkem zásadní otázka. Jak chcete léčit důsledky stresu bez toho, aniž byste se zabývali i rozpoložením mysli a vlivem okolí na sebe? Bolí hlava? Prášek. Bolí zuby? Prášek. Žaludeční vředy? Prášek... Bereme prášky, i když tak nějak cítíme, že to není z dlouhodobého hlediska řešení. Co s tím?

Zabývat se psychickým stavem pacienta a vlivem jeho sociálního prostředí tradičně patřilo k základním východiskům lékařského umění. To znamená, že důležité pro vyléčení bylo hledat příčiny i jinde než v biologické rovině. Přeloženo do lidské řeči: nebrat jen prášky na bolest, ale podívat se i na svůj život a prožívání a zeptat se, proč zrovna teď tělo tohle dělá. Nejen jak to dělá.

Zajímavým příkladem přístupu k léčbě je experimentální pokus, který dokládá existenci psychosomatického onemocnění na ovci. Když ji přivázali vedle klece s vlkem, vytvořil se jí za pár hodin žaludeční vřed. Evidentně tedy tělesná reakce na psychickou nepohodu. Když byly ale později objeveny bakterie, které žijí v nehostinném prostředí žaludku a dvanácterníku, přestali se lékaři o psychiku pacienta s vředy starat, a začali vředy léčit antibiotiky. Psychosomatický lékař, a o to spíš psychoterapeut, přitom nepotřebují k takové léčbě podávat léky. Klíčové je získat důvěru pacienta a povzbudit jeho ochotu k aktivnímu zapojení do léčby. Psychosomatika, nebo lépe psychosomatická medicína, se totiž zabývá zdravím a stonáním pacienta komplexně, v celé bio-psycho-sociální realitě našich životů. Hlavním cílem je obohacení biologického pohledu medicíny o psychické a sociální rozměry stonání důsledným propojováním. Nahlíží na nemoc nejen skrze tělesný stav (soma), ale i duševní stav (psyché) a vliv okolí pacienta (socio).

Jenže prudký rozvoj biomedicínského poznání a biotechnologií od šedesátých let minulého století postupně zastínil v celém světě psychosomatické uvažování a rozvoj psychosomatické medicíny se dostal do pozadí. V současnosti se třeba čeští lékaři učí jen onu část “bio”. Přitom i Světová zdravotnická organizace (WHO) říká, zjednodušeně, že zdraví je stav biologické, psychické a sociální pohody. Takže víceméně každá nemoc je psychosomatická...

Na začátku června se konala konference Evropské asociace psychosomatické medicíny (EAPM), kde kolegové ze zemí EU, v nichž je psychosomatická medicína obvykle mnohem víc rozvinutá, mluvili mimo jiné o tom, že na takzvaném postcovidovém syndromu se z velké části podílí stres a má velmi často za následek psychosomatické poruchy, zejména u jedinců, kteří jsou k nim víc náchylní. 

Když mluvím o kolezích z Evropy, myslím zejména Evropu vyspělou, říkáváme jí západní. V řadě takových zemí dnes máme vědecky zakotvenou psychosomatickou medicínu. Třeba v Německu zjistili, že po zvolení psychosomatické léčby se výrazně snížila jak pracovní neschopnost, tak i počet návštěv u lékaře a spotřeba medikamentů. A tím se snížily náklady na jednoho pacienta o 65 %.

A jak jsme na tom my v České republice? U nás je psychosomatická medicína jako postgraduální obor uznávaná až od roku 2013. Neexistuje jediná katedra psychosomatické medicíny a máme celých 25 atestovaných doktorů v psychosomatické medicíně. Z toho lékaři s titulem docent jsou dva a profesorka jedna. A navíc a především, v ČR není psychosomatická medicína hrazená pojišťovnou.

A přitom podle různých studií je v ordinacích praktických lékařů 20–40 % chorob psychosomatického rázu. Ale to jen v tom případě, že budeme brát v potaz pouze ty choroby, kde tělesný nález nevysvětluje míru a rozsah obtíží (syndrom medicínsky nevysvětlitelných symptomů). Když ale připočteme většinu dalších chronických a špatně léčitelných nemocí, jako jsou autoimunní choroby, alergie kožní i plicní, chronické záněty střeva, podivné neurologické jednotky, žaludeční vředy, gynekologické a urologické choroby, nemoci cév včetně hypertenze, některé formy diabetu, tinitus a mnoho dalších nemocí, které v širším slova smyslu oprávněně označujeme za psychosomatické, je to jistě většina běžných onemocnění.

I když fakta mluví jasně a už dlouho, zdá se mi, že u nás zatím nejsme ochotní vzít je v potaz. Biomedicína je mocná a neustále jde dál. Ovšem člověk není jen tělesná schránka. Nějak a někde žije, vnímá své okolí, prožívá situace, do nichž se dostává, cítí a vnímá. Myslet si, že to můžeme pominout, když chceme kohokoliv léčit, je bláhové. Až si to připustíme, ušetříme si mnohá zklamání a pojišťovnám hodně peněz.

Hodnocení článku je 84 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto VFN

Štítky komentář, Vladislav Chvála, zdraví, lékařství, nemoc, pacient, Světová zdravotnická organizace, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Evropa, Česko, Evropská unie, Hradec Králové, Liberec

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Dokud budeme léčit jen tělo, budeme stále nemocní  |  Blogy a komentáře  |  Drbna  |  Liberecká Drbna - zprávy z Liberce a Libereckého kraje

Můj profil Bez reklam

Přihlášení uživatele

Uložené články mohou používat pouze přihlášení uživatelé.

Přihlásit se pomocí GoogleZaložením účtu souhlasím s obchodními podmínkami, etickým
kodexem
a rozumím zpracování osobních údajů dle poučení.

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.