Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Názory na přikrmování volně žijících druhů zvířat v přírodě se liší. I já sám jsem donedávna patřil spíše k těm, kteří hlásali, že rozumné přikrmování zejména ptáků má v naší leckde monokulturní krajině svůj opodstatněný význam. Ovšem poté, co za poslední tři roky se k nesprávnému přecpávání vodních ptáků pečivem přidal i fenomén krmení nutrií, městských holubů a tím i masivní podpora populace potkanů, mě tento novodobý fenomén, umocňovaný na sociálních sítích, přivádí k šílenství.
To, že jde maminka či babička s malými dětmi se podívat na labutě a kachny k Lochotínské či Papírenské lávce anebo na náplavku Denisova nábřeží a dítě se rozdělí s vodními ptáky o rohlík, bych nepovažoval za nic tak špatného. Ale když vidím, co vše a v jakém množství lidé k vodě zvířatům s blaženým pocitem jejich záchrany nosí, tak mě po třiceti letech vysvětlování přepadá děs, běs, vztek a beznaděj!
A je úplně jedno, jestli k vodě nesete krouhanou zeleninu, odřezky z kuchyně, slupky od brambor, ovesné vločky, kusy nádherné omyté kořenové zeleniny, tašku starého pečiva, vánočku s mandlemi, perníčky či jiné pochutiny! A proč jsem se teď na konci hlavní krmičské sezóny rozhodl podpořit naší kolegyni Gábinu Černou, která se už několik měsíců snaží lidem pod Lochotínskou lávkou na řece Mži trpělivě vysvětlovat, proč vodní ptáky a nutrie raději vůbec nekrmit?
Protože vrcholným extrémem lidské hlouposti pro mě byla tato středa 14. 2. 2024, kdy k řece pod lávku přinesl někdo minimálně jeden kýbl poctivých uzenin! Špekáčky výběrové, klobásy, půlka salámu, a to minimálně v počtu 30, poházených jak na trávníku, tak ve vodě! Na závoz uzenin nás upozornil a fotografie nám poslal náhodný kolemjdoucí, který úplně stejně jako my nepochopil, kdo a proč tyhle dobroty zvířatům k řece donesl?!
Takže, přátelé! Nejenom, že sobecky a v rámci svého falešného pocitu šlechetnosti zkracujete život těm, kterým krmení v dobré víře nosíte. Zároveň ale i výrazně značně znečišťujete veřejné prostranství a podporujete nepůvodní druhy zvířat, která se v důsledku své početnosti následně stanou přenašeči nebezpečných zoonóz a nákaz pro všechny kolem! Přesněji, to co děláte na řece Mži i Radbuze v Plzni, má fatální následky pro naše původní volně žijící zvířata, je ale zároveň i velice nebezpečné pro vás a další lidi, návštěvníky lokality! Proto nekrmte nutrie a vodní ptáky vůbec!
Autor je předsedou Dobrovolného elekologického spolku - ochrana ptactva DESOP, který v Plzni mimo jiné provozuje i záchrannou stanici živočichů
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
