Honza a drak

Desetiletý Honza pouštěl draka. Vítr foukal tak silně, že zvednul draka i zároveň kluka a drak vzlítnul nahoru tak prudce, že Honza nestačil draka pustit a držel se ho a řval. Drak lítal ve směru větru a tahal za sebou Honzu. Takto přeletěl velkou část světa, dokud neobjevil ostrov s mnoho pohádkovými bytostmi jako mořské víly, trpaslíci, skřeti atd. Viděl pěkné velké motýly, ptáky, shledal přírodu krásnou a okouzlující. Jeden trpaslík ho vzal ke králi, který byl trol, ale hodný, na ně promluvil: „Drahý příteli, my jsem tě očekávali, jsi tu, abys nás zachránil, my dcera, princezna je smutná, můžeš ji rozveselit?“ Honza si vytrhl kytku a dal jí to a to jí rozveselilo. „Ty jsi nás zachránil, jsi naším spasitelem, můžeš si vzít cokoli, co tu na ostrově najdeš!“ No, Honza našel hromadu zlata a diamantů. „Jasně, to si můžeš nechat, nemá to žádnou cenu, stejně to nemůžeš jíst.“ Honza jim řekl, že se vrátí s lodí a že pak si tu bohatou nerost vezme domu. Letěl zpátky domů se svým drakem. Jeho máma byla naštvaná: „Kde jsi ten celý rok byl?! Za trest budeš mít na týden domácí vězení!“ Honza ji pověděl o tom ostrově. „Myslíš si, že ti to sežeru, takovou blbost?! Za to ti přidělím další týden!“ Honza se naštval a musel počkat, že vyroste, si vydělá dost peněz, aby si koupil vlastní loď a pak se vydal za drahostmi.