Jak je to s covidem u psů a koček?

Co víme o koronaviru u našich domácích mazlíčků?

Na rozdíl od toho lidského „covidu“, jsou ty zvířecí známy již několik let. Určitě jsi se už setkal u svého zvířecího miláčka s průjmem, 70 procent případů průjmů u psů způsobují koronaviry. Psí i kočičí koronaviry se šíří mezidruhově, to znamená, že se nikdo nemusí bát, že by se od svého zvířecího kamaráda nakazil. Dodržování základních hygienických návyků je ale samozřejmostí, kterou Ti snad ani nemusím připomínat.

Koronavirový průjem psů (Canine coronaviral enteritis)

Onemocnění se obvykle vyskytuje zejména u štěňat do jednoho roku stáří, především v hromadných chovech (např. množírny, útulky), kde se nedodržuje hygiena. Nejvíce k nákaze vnímavá jsou štěňata ve věku 6 – 9 týdnů.

Zdrojem infekce jsou exkrementy a k nákaze většinou dochází orální cestou, a to sežráním nebo olíznutím mimo jiné kontaminovaných hraček, misek, ale i vodou. Koronavirus je v psí populaci značně rozšířen, přesto u většiny zdravých jedinců probíhá inaparentně (bez příznaků). Pokud ovšem štěně bojuje ještě s nějakou další infekcí jako např. parazitární, může pejska virus pěkně potrápit.

Mezi nejčastější příznaky koronavirózy patří: apatie, průjem kašovité až vodnaté konzistence někdy i s příměsí krve či hlenu, který silně zapáchá. Stolice může být zabarvena i do oranžových až žlutavých odstínů.

Dietická veterinární krmiva pro podporu trávicího traktu.

Léčba

Dietická veterinární krmiva pro podporu trávicího traktu. Léčba probíhá pouze symptomaticky, kdy se snažíme o zmírnění doprovodných příznaků. Zahrnuje hladovku s následnou dietou na zažívání, případně infuzní terapií. Antibiotika se na virovou infekci nenasazují, stejně jako u lidské populace. Vhodná je izolace maroda od ostatních pejsků a nutná je dezinfekce prostředí!

Existuje i vakcína pro psy (pod názvem Biocan C), doporučuje se však pouze v hromadných chovech, kde je vysoké riziko infekce. Vakcinaci svého miláčka konzultujte vždy s vaším veterinárním lékařem.

Prognóza onemocnění je celkem příznivá, k úhynu totiž dochází jen ve výjimečně těžkých případech.

Můj tip pro chovatele

Při výběru štěněte si všímej mimo jiné i čistoty prostředí, ve kterém Tvůj budoucí mazel vyrůstá, aby si koronavirový průjem nepřinesl domů i se psím kamarádem. V žádném případě si neber štěňátko, které trpí jakýmkoliv průjmem.

Koronavirus u koček

Na rozdíl od pejskařů, je koronavirová nákaza strašákem všech kočičích chovatelů. Jedná se totiž o nejzávažnější, vysoce infekční onemocnění ve všech chovech koček, které má vysokou úmrtnost.

Mluvím zde o „infekční peritonitidě koček“ tzv. FIP, která se sice vyskytuje většinou u koček toulavých, ale může potkat i jedince, kteří jsou chováni striktně doma. Největší riziko nákazy je tak v koncentrovaných chovech koček (útulky, chovné stanice).

Zdrojem infekce je nemocná kočka, která ani nemusí mít žádné příznaky nemoci, v krvi má dokonce protilátky proti kočičím koronavirům, ale je aktivním přenašečem, a to i několik let. Přenos je zajištěn opět prostřednictvím přímého i nepřímého kontaktu, orální cestou, stejně jako u psů.

Věk u koček při „FIPce“ nehraje roli. Může onemocnět kotě, mladý jedinec do dvou let i kočka ve věkové kategorii nad 10 let.  Vše závisí na stavu imunitního systému daného organismu. Kočičí koronavirus se vyskytuje ve dvou formách, a to v tzv. vlhké a suché formě.

Mezi příznaky FIP patří: přetrvávající horečka, apatie, nechutenství (inapetence), hubnutí, zvracení, průjem, neurologické příznaky (záchvaty, agrese), dehydratace a v krvi se vyskytuje anémie (nedostatek červených krvinek).

Při podezření na toto onemocnění, které je ve veterinární praxi celkem časté, zvěrolékař provede diagnostiku, kdy pomocí PCR testů zjistí přítomnost protilátek.

Dietetická krmiva pro kočky v období onemocnění koronavirem.

Léčba a prevence

I u kočičích marodů léčba opět spočívá pouze ve zmírnění výše zmíněných příznaků. Vhodné jsou také infúze. Ve většině případů však nemá terapie v již pokročilém stádiu dlouhé trvání a prognóza bohužel není dobrá.

Prevencí je včasná izolace nemocného jedince, pokud přichází do domácnosti s více kočkami a provedení rychlo-testů z krve. Existuje i vakcinace proti FIP, ale v praxi se moc nevyužívá, protože většinou se kočičí FIP zjistí až v pokročilém stádiu nemoci, kdy očkování už nemá praktický význam.
zdroj: Infekční nemoci psa a kočky (Svoboda, Pospíšil a kol.)

Další články o zdraví najdete na blogu Váš Chovatel.

Človíčku,

svět se mění, všechny nás ovlivnil přítomný vir. Před rokem jsme si říkali: „Znáš někoho, kdo zná někoho, kdo to má?“ To už si dnes neříkáme, protože většina již známe nebo máme někoho blízkého, kdo to má či měl, někteří z nás si nákazou sami prošli nebo právě prochází a díky tomu jsme pochopili, že to není „chřipčička“. Každý o covidu něco víme z médií, od odborníků, politiků, známých, kteří to vědí od jiných známých, kterým to říkali jejich známí, ale nikdo nevíme, kde a co je skutečná pravda, protože v dnešním světě, může být za pravdu brána i lež. Možná za mnoho let dojde ke konsensu odborníků a celý svět se dozví, jak to tehdy s tím Covidem skutečně bylo.

Človíčku, jedno je jisté.

Svět už nikdy nebude jako před virem.

Místo mračení se smějme, v srdci lásku dál mějme.