Test kuřecích řízků: Ve třech vzorcích byla salmonela

Časopis dTest podrobil nezávislému testování 11 chlazených prsních řízků balených v ochranné atmosféře. „Od každé šarže jsme poslali do laboratoře vždy desítku balení. Pátrali jsme po nežádoucích bakteriích a stopách antibiotik. Dále nás zajímalo, jestli řízky neobsahují víc vody, než kolik dovoluje vyhláška,“ říká Jan Maryška, redaktor časopisu dTest a dodává: „Nežádoucí mikroby jsme zjistili u třech výrobků. U dvou výrobků jsme zjistili vyšší obsah vody v poměru k bílkovinám. Kvůli těmto prohřeškům jsme podali podnět Státní zemědělské a potravinářské inspekci na prošetření.“

Každá šarže se může lišit

Přestože se v potravinářství udržuje vysoký hygienický standard, riziko, že se v jídle objeví škodlivé bakterie, stále zůstává. Z kuřecího masa hrozí nákaza bakteriemi salmonely, Escherichia coli, listerií, stafylokoky nebo kampylobaktery. Pokud se po několika hodinách od konzumace objeví u člověka průjem, zvracení či horečky, stojí za nimi pravděpodobně jeden ze zmíněných mikrobů. Nejlepší a nejlevnější prevencí je dodržování hygieny v kuchyni.

U masa, jako u všech přírodních produktů platí, že každá šarže se může lišit. Navíc i u balení v rámci jedné šarže lze najít rozdílný počet bakterií. Předpisy proto například v případě salmonel vyžadují vyšetření pěti balení, přičemž všechna musejí být čistá. K nakažení salmonelózou může člověku stačit pouhých 20 bakterií. „V řízcích Albert a Tesco jsme salmonelu objevili v jednom balení z pěti. U Vodňanských kuřat však nevyhovovaly rovnou tři balíčky z pěti. Na přítomnost salmonel jsme narazili také v jednom balení rumunských řízků značky Coco Rico,“ shrnuje zjištění Jan Maryška.

Listerie v kuřecím mase dTest vůbec nenašel. Kampylobakterie se objevily pouze v jediném případě řízků značky Karapetjan, navíc v malém množství. Střevní bacily Escherichia coli byly přítomny ve čtyřech masech. Nejvíce jich laboratoř napočítala u řízků značky Albert. Koagulázopozitivní stafylokoky objevil dTest v malém množství u tří značek – Billa/Vocílka, Karapetjan a Coco Rico. V žádném z uvedených případů však nebyly nálezy znepokojivé.

Antibiotika v kuřecím nebyla

Řada spotřebitelů se kuřecímu masu vyhýbá, protože věří, že kuřecí maso je plné antibiotik. „Pomocí chemických a mikrobiologických testů jsme prověřili výskyt antibiotik ze skupiny sulfonamidů, tetracyklinů, beta-laktamů, chinolonů a makrolidů. Žádná ze zkoušek ani v jednom případě přítomnost antibiotik v kuřecím mase neodhalila,“ konstatuje Jan Maryška.

Během tepelné úpravy se z masa uvolňuje voda. Na to, aby nám z velkého řízku na pánvi nezůstal malý utopený kousek, dohlíží obchodní norma. Podle ní smí množství vody u kuřecích prsních řízků převyšovat bílkoviny nejvýše 3,4krát. Předpisům v tomto ohledu nevyhověly značky Lidl/Řezníkova porce a Albert, protože obsahovaly 3,55krát víc vody než bílkovin.