Další beseda u Fryče. Tentokrát o psaní a grafických přílohách

Josef Vinklát pracoval jako konstruktér v Plastimatu, kde v roce 1968 založil pobočku KAN (Klub angažovaných nestraníků), poté v kotelně a šestnáct let před odchodem do penze jako zahradník. Výtvarné umění a literatura jsou jeho celoživotním zájmem. Je členem Spolku bibliofilů a Ex libris, Společnosti přátel grafiků Hollar a Českého PEN klubu. Vydává soubory grafik a textů, především básní. Na bibliofilských tiscích spolupracuje už patnáct let se svým přítelem a výtvarníkem Milanem Janáčkem.

Druhým hostem je spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel, básník a skaut Jiří Stránský. Ten se po vyloučení ze školy živil manuálně, později nastoupil do tiskového oddělení pražského propagačního podniku, kde pracoval až do odvodu do lidové armády. O pár let později byl zatčen a obviněn z velezrady. Za tento vykonstruovaný zločin byl komunistickou justicí odsouzen na osm let vězení. Ve vězení prošel několik pracovních táborů včetně jáchymovských uranových dolů.  Roku 1960 byl amnestován.

Po propuštění se živil jako kopáč u Vodních staveb, od roku 1965 pracoval u Benziny, při této práci externě spolupracoval jako asistent s filmovým studiem Barrandov. Roku 1974 byl za údajné rozkrádání odsouzen na tři a půl roku do vězení. Po návratu z vězení pracoval jako technik v Československém státním souboru písní a tanců až do roku 1990 a v této době dále externě spolupracoval s filmem.

Po roce 1989 začal Stránský znovu publikovat především v Literárních novinách, Listech a Lidových novinách, roku 1990 se stal spisovatelem z povolání, ale ještě téhož roku přijal nabídku vedoucího v zahraničním oddělení Českého literárního fondu. Roku 1992 byl zvolen prezidentem Českého centra Mezinárodního PEN klubu a roku 1995 se stal předsedou Rady Národní knihovny, které předsedal do roku 1998.

Zajímavá beseda začíná už tento čtvrtek v 19:00 v knihkupectví a antikvariátu u Fryče.