Agresivita na silnicích je častějším fenoménem, než se všeobecně soudí. Nejedná se jen o náš ryze národní problém. Polovina evropských řidičů uvádí, že se v posledním roce stala obětí jednání agresora. Agresivita se podepisuje na vzniku až 40 % smrtelných dopravních nehod.
Agresivní chování v silniční dopravě lze definovat jako úmyslné chování, jež zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody nebo konfliktu mezi účastníky silničního provozu a jehož příčinou je zlost či pocit nepřátelství, případně netrpělivost anebo snaha o úsporu času. Negativně se podepisuje všudypřítomný pocit nedostatku času a stres násobené častými dopravními zácpami.
Příčin agresivního chování je více. Agresivní tak potenciálně může být každý z nás. Svou roli sehrávají vrozené dispozice, naučené chování i provokující vnější faktory . Někteří navenek slušní a spořádaní jedinci se agresivními stávají při řízení vozidla, které jim dává pocit moci, jejž postrádají na svém pracovišti či v rodinném životě. Extrémním projevem je tzv. silniční zuřivost (road rage), naštěstí se jedná o velmi řídký fenomén, který ovšem mívá za následek extrémní projevy násilí.
Agresivita v silniční dopravě je považována za závažný celosvětový problém. Dvě třetiny řidičů v USA a Rusku a zhruba polovina řidičů v Evropské unii a Austrálii tvrdí, že se v posledních dvanácti měsících stala obětí jednání agresora (v ČR se jedná zhruba o třetinu řidičů). Navíc se s agresivitou na silnicích setkáváme stále častěji – to tvrdí 65 procent ruských řidičů,
Projevy agresivity do značné míry kopírují kulturní zvyklosti v daném regionu. 77 procent Australanů se setkává s agresivní gestikulací, 70 procent Japonců s agresivním nedodržováním dostatečné vzdálenosti mezi vozidly, 61 procent Američanů uvádí, že nejčastějším projevem je agresivní pronásledování oběti, v EU je v šedesáti procentech případů spojena s agresivním problikáváním, v Rusku udává 47 procent respondentů, že se nejčastěji setkávají s vulgárním slovním napadáním. V ČR se nejčastěji jedná o výhružná gesta a agresivní problikávání (58 a 57 % respondentů).
Agresivita v dopravě není neznámým pojmem ani v ČR. Právě naopak. Jedná se o natolik závažný fenomén, že se jím zabývá i aktuální Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. V roce 2014 se agresivita podepsala na usmrcení 241 ze 629 osob. Během prvního pololetí letošního roku se jednalo o 111 případů z 263. To je o sedm procent více než za stejné období loňského roku a o dvacet procent více, než připouští aktuální NSBSP. Agresivita tak sehrává svou negativní roli až ve 40 procentech smrtelných dopravních nehod.
• překračování rychlostních limitů,
• nedodržování bezpečné vzdálenosti od vpředu jedoucích vozidel,
• kličkování v jízdních pruzích,
• problikávání „překážejících“ řidičů,
• předjíždění v nepřehledných místech,
• gestikulace vůči ostatním.
Dle průzkumu provedeného EOS Gallup Europe evropští řidiči považují za nejvíce iritující násl. chování: bezdůvodné zabrání dvou parkovacích míst, včasné neztlumení dálkových světel, vjetí do ucpané křižovatky a následné zablokování provozu, předjetí řady čekajících řidičů a agresivní natlačení se do jejího čela, odbočování z levého jízdního pruhu na poslední chvíli a změna pruhů bez použití blinkrů. Čeští řidiči patří mezi více tolerantní. Nejvíce jim vadí váhavá a nejistá jízda jiného řidiče, provádění změny pruhů bez použití blinkrů a včasné neztlumení dálkových světel.
Někteří řidiči mají tendenci definovat se za strážce veřejného pořádku a trestat některé poklesky ostatních ve své pravomoci – vybržďováním, blokováním předjížděcího pruhu, trvalým svícením dálkovými světly, používáním výhrůžných gest. Agresivní řidič svým jednáním nejen zvyšuje riziko vzniku dopravní nehody, ale také negativně působí na psychiku svých obětí. Může tak vznikat kaskádový efekt, kdy jeden rizikový jedinec vybudí agresi v řadě dalších lidí. Ostatně 51 % obyvatel EU přiznává, že v poslední době projevili vůči ostatním agresivitu (v ČR se jedná o 42 procent).
Prevencí jsou především kvalitní vzdělávání účastníků silničního provozu (např. dopravní výchova na základních školách či zavedení institutu tzv. řidičského průkazu na zkoušku) a účinný sankční systém. Zahraniční zkušenost jednoznačně dokazuje, že například zavedení záznamníků jízdy do vozidel může snížit jejich nehodovost až o 20 %, umístění radarů na kritických místech snižuje nehodovost o třetinu. „S agresivními řidiči je třeba aktivně pracovat. Nepostačí je jen pokutovat či udělovat jim trestné body. Je potřeba zapojit psychology a zaměřit se na to, aby rizikové osoby byly s to poznat příčiny svého agresivního chování a aby si byly schopny včas uvědomovat možné dopady svého jednání,“ doplňuje Roman Budský z Týmu silniční bezpečnosti.
Každý z nás by měl být v silničním provozu vzorem pro ostatní. Za volant je třeba usedat bez negativních emocí. Svou trasu pečlivě plánujme s ohledem na možný výskyt dopravních zácp. Nejednou však nezbyde, než se obrnit trpělivostí - raději dojet pozdě než nikdy. Na jednání ostatních nikdy neodpovídejme svou agresí. Buďme raději velkorysí. Ne každý spěchající řidič musí být nutně agresorem…
Tisková zpráva
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
