Badatelům se podařilo objevit původní baráky z tábora v Rychnově

Novinářům to řekl Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, který se výzkumem zabývá. V rychnovském táboře za druhé světové války nuceně žili pracovníci zbrojovky Getewent.

"Začínáme pátrat i po dalších (barácích). Tento osud stihl naprostou většinu táborů, takže je velká pravděpodobnost, že se najdou," uvedl Rous. Podle něj bylo obvyklé, že dřevěné domy z nucených táborů našly využití i po válce. Jednou z výjimek byl podle něj zajatecký tábor v Jablonci. "Na konci války tam vypukla tyfová epidemie, tak se všechno spálilo. Jinak bylo vše zrecyklováno," řekl. "Baráky byly stavebnice, které se daly rozebrat, převézt a složit," dodal.

Po válce v nich v pohraničí byli nejprve umístěni sudetští Němci čekající na odsun, později sloužily jako klubovny skautských a junáckých oddílů nebo jako školy. Na jiná místa v zemi se dostaly v 50. letech. Badatelům se je v Hodkovicích na Liberecku i Čelákovicích podařilo objevit díky vzpomínkám rychnovských obyvatel. "I v Čelákovicích si pamatovali, že jsou z Rychnova," řekl Rous, který ve spolupráci s ředitelem kulturního domu připravuje připomínku o původu baráků. "V Čelákovicích tak vznikne malá panelová expozice 66 kilometrů vzdáleného Rychnova," uvedl Rous.

Badatelé by časem rádi jeden z objevených baráků vrátili do Rychnova, měl by se stát součástí připravovaného památníku. "V jednom baráku žilo přes sto vězňů, na šířku měl 14 metrů a na délku kolem 20 metrů," řekl Rous. V Rychnově jich bylo deset. Podle Rouse se badatelé nyní snaží najít také sochu mořské panny, která v rychnovském táboře stála. Čtyři metry vysoká železobetonová fontána o průměru jeden metr vznikla v roce 1944.

Podle některých poznatků by měla být v náspu nedaleko tábora. Co bylo motivem pro její vznik, badatelé zatím nevědí. "Bylo tady hodně Poláků, a tak jim to možná lagerführer povolil. Mořská panna je symbol Varšavy. Stejně tak to může být kouzlo nechtěného, protože se tady dělaly věci pro ponorky. Takže to může být symbolika z německé strany," uvedl.

Severočeské muzeum se výzkumu ve spolupráci s Rychnovem věnuje od roku 2011. Zaměřuje se na tehdejší zbrojní podnik Getewent, který byl za války jedním z nejvýznamnějších na českém území. Podnik měl pobočky v Českém Dubu, Smržovce či Kokoníně. "Tam všude pracovali a umírali vězni mnoha národností v různých typech táborů," řekl Rous. Na Liberecku a Jablonecku bylo pět koncentračních táborů a přes 200 pracovních a zajateckých.

Napsala ČTK