Po delší době má Liberec přehled o lidech, kterým udělil čestné občanství. Pátral po nich přes dva roky. Úředníkům pomáhali studenti liberecké univerzity a okresní archiv, řekla mluvčí radnice Zuzana Minstrová. Od roku 1853 získalo čestné občanství Liberce 39 lidí.
Mezi nimi prezidenti a další politici, vojáci, umělci, finančníci, církevní hodnostáři, učitelé, vědci i kontroverzní postavy. Radnice měla dosud jen přehled o lidech, kteří získali čestné občanství po sametové revoluci v roce 1989. Údaje z dřívějších let nebyla schopna dohledat. "Seznam všech čestných občanů nebyl na městě dříve nijak systematicky veden," konstatovala Minstrová.
Iniciátorem pátrání byl liberecký herec Ladislav Dušek. "Myslím, že by občané měli vědět, kdo a za co čestné občanství dostal," řekl dnes. Mezi oceněnými je z dnešního pohledu jen několik kontroverzních postav. "Myslel jsem, že jich tam bude více. Překvapilo mě třeba, že i když v Liberci byla dříve německá většina, tak ho nedostal při návštěvě města ani Hitler," upozornil. Z nacistických pohlavárů ho získal pouze místní rodák Konrad Henlein, který hrál podstatnou roli při začlenění Sudet k Německu.
Čestné občanství obdržel i jeden ze strůjců převzetí vlády komunisty Klement Gottwald, to ale bylo ještě před únorem 1948. Za minulého režimu se čestná občanství v Liberci neudělovala, nahradily je tehdy řády a medaile. Jedinou výjimkou byl Václav Kopecký, který ocenění získal v květnu 1948. Zastupitelstvo sice může čestné občanství odejmout, Dušek by to ale nedělal. "Historie by se neměla zkreslovat, ale měli bychom přijmout i omyly, kterých jsme se dopustili," míní.
Magistrát nyní plánuje, že ocenění lidé se dočkají stejné pocty jako bývalí starostové a primátoři a věnuje jim vitrínu na chodbě historické radnice. "Myslím, že žijící si to zaslouží. Nejde jen o okamžik, kdy ocenění dostanou, ale i o to, aby nějakým způsobem v povědomí lidí zůstali," dodal Dušek. Vitrínu město umístí do míst, kudy chodí turisté při prohlídce budovy. Nejpravděpodobnější variantou je, že osobnosti oceněné po roce 1989 budou mít u textu i fotografii a ostatní jen text. Po sametové revoluci se čestným občanem města stalo sedm lidí, mezi nimi i architekt Karel Hubáček, dirigent Milan Uherek či brigádní generál ve výslužbě Stanislav Hnělička. Posledním oceněným byl letos vědec Rudolf Anděl.
Nejvíce čestných občanů je z doby Rakouska-Uherska, od roku 1853 jich bylo 23. "Nevíme, jestli před rokem 1853 bylo čestné občanství udělováno, to se nepodařilo dohledat," řekla Minstrová. Prvním dohledaným byl úředník monarchie Christian Freiherr Kotz von Dobrsch, který podporoval snahu libereckých občanů o vlastní samosprávu. Čestné občanství získal i výběrčí cla Ignaz Matschego, a to jako uznání nestranického a lidského působení v dobách úřednické svévole, nebo dva členové šlechtického rodu Clam-Gallasů. Mezi oceněnými byli také lidé, kteří se zasloužili o rozvoj Liberce, například výstavbu radnice, zřízení soudu, škol, vodovodu i regulaci Nisy.
Napsala ČTK
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
