Čokoládu přivezli do českých zemí Harrachové. I to se dočtete v nové knize
U příležitosti projektu Národního památkového ústavu, Po stopách šlechtických rodů, který se už po třináct let věnuje šlechtickým rodům spjatým s naší zemí, vyšla nové kniha nazvaná „Harrachové. Vznešenost zavazuje“. Vydána byla k příležitosti letošního ročníku projektu, který je věnován právě Harrachům.
„Podařilo se nám už ke startu projektu nabídnout veřejnosti publikaci, kterou připravili tři autoři. Emeritní ředitel jilemnického muzea Jan Luštinec, který je velkým znalcem Harrachů a zabýval se jimi celý svůj profesní život. Dále Petr Nosek, správce Hrádku u Nechanic a Adam Rejha zaměřením archivář ze Sychrova. Výstupem jejich společné práce je publikace rozdělená do šestnácti medailonů, přibližujících nejznámější osobnosti z rodu Harrachů,“ uvedl Miloš Kadlec, ředitel Národního památkového ústavu, správy na Sychrově.
Kniha není určena pouze pro odbornou veřejnost, ale je psána populárně vědecky a lidé se tam dozví spoustu zajímavostí ze života šlechtického rodu.
Například se dozvědí nečekanou zajímavost, a to sice, že to byli právě Harrachové, kteří zavedli konzumaci čokolády v českých zemích. Poprvé ji tehdy ochutnal Vojtěch Arnošt v Římě a dovezl ji do Čech. „Harrachové si nechali přivézt 3,5 kilogramu španělské čokolády, která stála 5 400 reálů. Pro porovnání například obraz od vynikajícího španělského malíře El Greca v té době stál kolem 450 reálů. Tedy čokoláda byla v té době vskutku něco,“ přibližuje jednu ze zajímavostí z textu knihy ředitel Kadlec.
Překvapivé bude jistě pro čtenáři i třeba to, že Harrachové byli také propagátory pojídání a konzumace rajčat, které si dovezli ze Španělska a začali je u nás pěstovat. „Byli také velcí milovníci zahrad a parků, a tak metodické centrum v Kroměříži připravuje panelovou a putovní výstavu Zahrady a zahradníci Harrachů. Ta bude prezentovat nejen památkové objekty a naše zahrady na území České republiky, ale bude prezentovat i jejich zahraniční sídla,“ poznamenal Kadlec.
Kniha seznamuje čtenáře s rodem skrze kapitoly pojaté vesměs jako medailony těch členů rodu, kteří se významně zapsali do dějin českých zemí. Skrze osudy jednotlivců může čtenář nahlížet, jak se v průběhu času projevovala starobylá šlechtická zásada „vznešenost zavazuje“. V 16. století se rod konstituoval jako (horno)rakouský se silně nadregionálním významem. Na zakladatelskou roli navázaly další generace, které začaly přesouvat svoji činnost do Čech a na Moravu, zastávaly vysoké úřady a do konce 18. století zastávaly vysoké diplomatické i církevní pozice (Karel, Arnošt Vojtěch, Alois Tomáš Raimund, Bedřich August). V 19. století se potom zaměřili na hospodářství, nicméně zůstali též veřejně činnými v národnostních sporech ve prospěch české věci (Jan Nepomuk). Opomenuti nejsou ani poslední majitelé zámků Jilemnice a Hrádku u Nechanic (Jan Nepomuk Antonín), zámku Janovice u Rýmařova (František Maria) a kniha připomíná i poslední harrachovskou majitelku zámku Kunín (Marie Walburga). Kapitoly jsou pojednány stručně a populárně s odkazy na prameny, kde čtenář může načerpat další informace o rodu.
Kniha je k dostání pouze na eshopu Národního památkového ústavu. Její součástí je také vložený nástěnný rodokmen rodu Harrachů.
Rok 2023 je s ohledem na Harrachy mimořádný. Uplynulo 400 let od sňatku vévody Albrechta z Valdštejna s Kateřinou Isabelou z Harrachu, 400 let od doby, kdy nastoupil na arcibiskupský stolec Vojtěch Arnošt z Harrachu, který byl nejdéle sloužícím arcibiskupem pražským – celých 44 let. A letos je rovněž 70. výročí od zpřístupnění zámku Hrádek u Nechanic, někdejšího sídla Harrachů, veřejnosti.
