Jablonec má svůj mural, oživuje prostor kolem základní školy v Liberecké ulici
Velkoformátová nástěnná malba vytvořená přímo na fasádě zdobí nově školí zeď základní školy v Liberecké ulici v Jablonci nad Nisou. Dílo nazvané Na vlastní kůži vytvořil Jiří Hořavka ve spolupráci se školou. Mural, jak se takovýmto malbám na fasádách říká, zachycuje moment, kdy se děti před školou loučí s rodiči. A u veřejnosti má úspěch. „Jen víc takových maleb po městě,“ přejí si Jablonečané.
Mural vznikl na školní zdi ZŠ Liberecká před více než měsícem a od té doby prostor před školou výrazně oživuje. Autorem díla, které dostalo název Na vlastní kůži, je Jiří Hořavka z vizuálního studia Stroy. „Malba zachycuje moment, kdy se děti před školou loučí s rodiči – učí se samostatnosti a rodiče jim dávají důvěru na cestu „do světa“. Kartónová křídla připomínají naivitu a velikost dětských snů a odvahu zkoušet nové věci,“ říká mluvčí Jablonce nad Nisou Jana Fričová.
Dílo vzniklo z iniciativy autora, který je zároveň rodičem žáků, ve spolupráci se školou.
Veřejnost přijala mural s nadšením. "Konečně je někdo i z Jablonce. Miluju tohle umění a doufám, že bude přibývat," píše pod příspěvkem na facebooku Jablonce nad Nisou například Blanka Langerová. "Nevím jak se to líbí starším lidem, ale mě se to líbí. Určitě bych podporoval tyto aktivity a zvětšovat plochy pro umění. Lepší než oprýskaná zeď, kapacity ploch pro využití bych řekl že je dost a dost. Jen je využít," dodává Lukáš Pospíšil.
Mural i v Liberci, od ostříleného autora legendárního Jacka Nicholsona
Také v Liberci nedávno vzniklo nové velkoformátové dílo vytvořené na zdi. Zobrazuje sochu známou jako Nevěsta posvátných písní od sochaře Gaetana Motelliho a zdobí zeď ve Sněhurčině ulici ve Starém Harcově. Autorem je liberecký tatér a sprejer David Lejsek, který v Liberci proslul jiným nasprejovaným dílem, portrétem herce Jacka Nicholsona, jenž odkazuje na film Osvícení Stanleyho Kubricka. Nedávno ale Nicholson kvůli rekonstrukci mostu zmizel a autor potěšil veřejnost malbou sochy Nevěsta posvátných písní. Socha je alegorií Šulamity – milované ženy zpívané v Písni písní. Mraky v pozadí dodávají soše další rozměr – jako by se vznášela v zasněném nebi.
