Grabštejn zůstal otevřený celou noc. Poslední návštěvníci ale dorazili už před půlnocí
Netradiční prohlídky nabídl o víkendu návštěvníkům hrad Grabštejn na Liberecku. Otevřený zůstal i po celou noc ze soboty na neděli. Poslední návštěvníci přišli ale v sobotu před půlnocí, pak už byl do rána klid. Přesto byli průvodci v pohotovosti. Čekali, že by mohl někdo přijít, aby se podíval na východ slunce z hradní věže.
"Nikdo nepřišel, je neděle, lidé asi vyspávají," řekla grabštejnská kastelánka Iva Bártová, která držela v noci službu.
Velký zájem byl podle Bártové o večerní prohlídky, zhruba do sobotních 23:00 byly všechny plně obsazené. "Samozřejmě nejedeme v kuse těch dvaatřicet hodin, protože ten výklad by už neodpovídal nějakému standardu. Z toho důvodu jsme v takovém třísměnném provozu, tak trošku jako v továrně na lince," řekla Bártová. Prohlídky mimo běžnou návštěvní dobu vedou kostýmovaní průvodci, do trasy přidali navíc také kapli sv. Barbory, která je jinak na samostatné prohlídkové trase. Nonstop otevřený hrad nebyl podle Bártové naposledy, v příštím roce chtějí na hradě akci zopakovat.
Prohlídka při západu slunce
Velký zájem byl o prohlídku kolem 20. hodiny, při západu slunce. Prohlídka začínala ještě za světla, postupně se ale setmělo, a tak měli návštěvníci možnost vidět zámecké interiéry s umělým osvětlením a ještě v závěru vystoupat na ztemnělou hradní věž a rozhlédnou se po okolí. Cesta z věže dolů po úzkých točitých schodech byla trošku stezkou odvahy, místy se totiž schodiště ztrácelo ve tmě a nebylo jisté, kam vede a kde skončí. "Žádné strašidlo jsme ale nepotkali, škoda," posteskl si jeden z návštěvníků hradu.
Grabštejn má velice bohatou historii. První zmínky o hradu na strmém ostrohu nedaleko údolí Lužické Nisy pocházejí ze 13. století. Až do poloviny 16. století patřil pánům z Donína, od nichž ho koupil zemský rada a místokancléř Jiří Mehl ze Střelic. Gotický hrad dal přestavět na velkolepé renesanční sídlo. Podobu v té době zcela změnila i původní kaple sv. Barbory, dnes řazená mezi nejpůsobivější renesanční prostory českého venkova. Mezi majiteli Grabštejna byl například i Albrecht z Valdštejna, posledními vlastníky byli Clam-Gallasové, kteří ho získali v roce 1704.
Záchrana hradu přišla na sto milionů
Ještě v 90. letech minulého století hrozilo, že se Grabštejn promění v ruinu. Jeho záchrana stála kolem 100 milionů korun. Kromě státu při obnově pomohly občanské iniciativy a Česko-německý fond budoucnosti. Na obnovu interiérů a zejména kaple sv. Barbory významně přispěly i benefice, které patří k létu na Grabštejně od roku 1993. Za ta léta vynesly přes pět milionů korun. Sólista opery Národního divadla v Praze Luděk Vele letos připravuje už 24. benefici, která se uskuteční v sobotu 20. srpna. Na programu bude opera Jenůfa Leoše Janáčka.
