Balík sena sjel na silnici a způsobil nehodu. Zodpovědnost má zemědělec, řekl ÚS

Nehoda se stala v srpnu 2020 na Jablonecku. Řidička a spolucestující žádali od zemědělce náhradu nákladů na opravu auta, dohromady 23.458 korun, a náhradu nemajetkové újmy, každý 15.000 korun.

Okresní soud v Jablonci nad Nisou uvedl, že se balík sena nemohl dát do pohybu samovolně, ale že se o to musel nějak přičinit neznámý člověk, případně zvěř. Přesto rozhodl, že zemědělec za újmu odpovídá, protože v souvislosti se svou provozní činností nevynaložil veškerou péči, kterou od něj lze rozumně požadovat.

Liberecký krajský soud rozhodnutí změnil a žalobu zamítl. Řidička a spolucestující se poté obrátili na ÚS. Tvrdili, že jedinou příčinou nehody bylo rizikové uložení a nedostatečné zabezpečení balíků na svažitém, nerovném a kluzkém terénu. Ústavní soudci souhlasili s tím, že nejspíš působila i nějaká jiná síla, nevylučuje to však odpovědnost zemědělce, proto verdikt zrušili.

Krajský soud rozhodoval znovu a tentokrát už potvrdil rozhodnutí okresního soudu. Umisťování balíků na svahu označil za riziko. Oplocení mezi loukou a silnicí nepovažoval za adekvátní opatření k zachycení velkého a těžkého balíku. Dostatečnou prevencí nebylo ani otočení balíku proti svahu. Pozemek byl navíc volně přístupný, což vytvářelo prostor pro zásah třetích osob.

Na ústavní soudce se tentokrát obrátil zemědělec. Tvrdil, že odvolací soud vyložil podmínky pro případné zproštění odpovědnosti natolik přísně, "že je učinil prakticky nedosažitelnými". Péče podle něj musí odpovídat právním předpisům, ustáleným zvyklostem, standardům bezpečného provozu a kritériu přiměřenosti s ohledem na náklady, provozní podmínky a povahu rizika.

Ústavní soudci už napodruhé nenašli důvod k zásahu. „Civilní soudy svá rozhodnutí řádně odůvodnily a uvedly, jaké skutečnosti mají za zjištěné, jakými úvahami se při rozhodování řídily a které předpisy aplikovaly. Přijatým závěrům však nelze z ústavního hlediska nic vytknout,“ stojí v usnesení.

„Namítá-li stěžovatel, že požadavky krajského soudu jsou nepřiměřené a neodpovídají běžné zemědělské praxi, lze uvést, že tyto závěry neodporují pravidlům logiky. Posouzení daných opatření je spíše otázkou vhodné organizace práce a provozního zajištění než nesplnitelných technických nároků,“ uzavřel ÚS.