Ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. V nové knize, kterou vytvořil společně s ukrajinským historikem Radomyrem Mokrykem, mluví o krvavých létech Ukrajiny. Ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal nejen o bádání v archivech, ale také o ukrajinské kultuře nebo dopadech zdražování na knihtisk.

S Danem Pražákem jsme se potkali v kavárně na Strossmayerově náměstí blízko školy, ve které učí. Zrovna mu skončila dlouhá porada a vypadal trochu unaveně. Když jsme se ale dostali ke společnému tématu, kterým bylo studium na pedagogické fakultě v Praze, kde jsme byli víceméně spolužáci, znatelně pookřál a nakonec došlo i na výměnu osobních historek. Hlavně jsme se ale pobavili o umělé inteligenci a dopadu podobných technologií na učitelskou profesi.

Není to tak dlouho, kdy Michael Palin z legendární britské komediální skupiny Monty Python pronesl, že Čechy považuje za nejvtipnější národ na světě. Že jsme nejspíš národ vtipálků, potvrzuje také fakt, že svého času vycházel legendární časopis Trnky-brnky v nákladu 370 tisíc kusů výtisků měsíčně. Jedním z autorů, který se proslavil humoristickými kresbami v časopise Trnky-brnky v devadesátých letech, je Jan Tatarka. Tvůrce komiksů a kresleného humoru, nakladatel, vydavatel a televizní producent se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal o porevolučním humoru v tuzemsku, o hranicích vtipných komiksů i o nadcházejícím Comic Conu.

Rušení poboček České pošty vyvolal ve veřejném prostoru v posledních dnech velké diskuse. Jedním z prvních, kdo se k celé věci vyjádřil, byl předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). Ten říká, že současný ekonomický model fungování České pošty nebyl udržitelný a je třeba přijít se změnami. Vyzývá ale k racionální diskusi nad celou věcí. Více už v rozhovoru v rubrice Bez servítků.

Usměvavá, mladá žena, která ráda tvoří. Taková je Miroslava Rysová. Ale také je vedoucí laboratoře tkáňových kultur a specialistka na vývoj a testování nanomateriálů pro medicínské a kosmetické aplikace, především pro hojení ran a dopravu léčiv na Technické univerzitě v Liberci. Její příběh o tom, jak se dopracovala k samostatnému výzkumu na oddělení aplikované biologie, je (ne)obyčejný.

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.

Buldozer. Právě pod touto přezdívkou si velká část veřejnosti vybaví bývalého premiéra a šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka. Dříve jeden z nejvýraznějších českých politiků se před lety stáhl po několika neúspěšných kandidaturách do politického ústraní. Ve svých sedmdesáti letech by se ale rád vrátil zpět na politickou mapu s iniciativou Nespokojení, kterou představil v únoru letošního roku. Jaká je jeho ambice a jak nahlíží na aktuální stav ČSSD? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Evropské dotace. Všichni tento pojem známe a dokážeme si jistě vybavit několik projektů, kterým tzv. evropské peníze pomohly na svět. Silnice, cyklostezky, sociální bydlení, vybavení nemocnic, rekonstrukce škol nebo památek, nové autobusy či vlakové soupravy… Naše představa, jak se tyto peníze dostanou na účty úspěšných žadatelů, aby mohli začít stavět či nakupovat, však už ani zdaleka tak konkrétní není. Prostřednictvím jednoho z největších programů – IROP, se EU snaží zvýšit kvalitu života obyvatel regionů. Co všechno lze z IROP podpořit? Kolik peněz „nateče“ do regionů? Jak o dotaci požádat a jak dlouho budete čekat na vyřízení? Nejen o tom mluví v rozhovoru ředitelka sekce IROP Centra pro regionální rozvoj, Helena Miškovičová.

Čtvrtstoletí pomáhají lidem na ulici aktivity Nového Prostoru. Tou asi nejvýraznější je prodej stejnojmenného streetpaperu, jehož kameloti nabízí aktuální vydání přímo v ulicích měst. O tom, jak se dá skloubit práce novinářky a sociální pracovnice, jak jednoduše se může člověk ocitnout na ulici nebo o tom, jaké vznikla myšlenka Nového Prostoru, se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídala jeho šéfredaktorka Monika Veselá.

Hudebník, držitel dvou žánrových Andělů, ale také aktivista za osvobození zvířat, fotograf a příznivec životního stylu straight edge. Lukáš Vincour společně se spolkem Zvířata nejíme upozorňuje především fotografiemi a videi na podmínky, které panují ve velkochovech. Jak se z punkového hudebníka stane vegan a aktivista a proč podle něho neexistuje eticky přijatelný chov zvířat na maso? Nejen o tom se rozpovídal v další díle seriálu Bez servítků.