Liberec je plný polozapomenutých soch. Po městě jich je asi šedesát
Zapomenutá venkovní sochařská díla z druhé poloviny minulého století si mohli v sobotu prohlédnout zájemci v Liberci při komentované prohlídce. Po městě je zhruba 60 děl z 60. až 80. let 20. století.
„Kdybychom je chtěli obejít všechny, bylo by to na několik hodin," uvedl historik Petr Freiwillig. Pro prohlídku vybral zhruba deset děl, která jsou blízko sebe, zároveň ale ukazují různorodost používaných stylů. „Snažili jsme se, aby výběr byl co nejpestřejší. To znamená od prací z pískovce, kamene, přes nerez, laminát a další prvky a také, aby se zrcadlil vývoj výtvarných směrů," řekl.
Lidé kolem soch chodí denně, ale málokdo už dnes ví, kdy vznikly a kdo je jejich tvůrcem. Sem třeba patří 12 mramorových kamenů v kruhu naproti hotelu Zlatý lev. Jde o 12 měsíců, které vytvořil Josef Klimeš v roce 1969 pro slavnou výstavu Socha a město.
„Po Liberci bylo tehdy tuším 46 takových objektů, byla to hodně revoluční záležitost," uvedl Freiwillig.
Zoubkovy postavy odmítli
Na výstavu si pamatuje jednasedmdesátiletý Karel Vedral, který se dnešní prohlídky zúčastnil. Ne všechna díla byla podle něj tehdy přijímána s nadšením. „Když na Šaldově náměstí byly instalované postavy od Olbrama Zoubka, tak se ozývali aktivisté z ROH a KSČ, že takto nevypadá socialistický člověk a do města to nepatří," uvedl.
Zoubkovy postavy na Šaldově náměstí nezůstaly, dnes tam jsou dvě jiné plastiky. Vápencový Květ od Štefana Nejeschleba z roku 1978 a neonový reliéf mírové holubice od Karla Janouška. Při instalování venkovních děl měl za minulého režimu podle Freiwilliga důležitou roli takzvaný čtyřprocentní zákon. „Od 60. let při realizaci investic muselo vždy určité procento jít na výtvarnou výzdobu," uvedl.
Nezřídka šlo podle něj o hodnotná díla od poměrně významných autorů. Takto například vznikla abstraktní plastika z měděného plechu před dnešním katastrálním úřadem, vytvořil ji Jan Solovjev. Byl autorem například i Sedící ženy, jež putovala centrem města. „Byla na Šaldově náměstí, pak byla přemístěna na Rybníček, pak k autobusovému nádraží, kde byla zcizena," řekl historik.
Dvě trasy po stopách soch
Komentované prohlídky venkovních děl v Liberci se konají jen výjimečně, zájemci si je ale mohou prohlédnout i sami. Od loňska má město v nabídce dvě trasy. Potřebné informace k nim najdou zájemci v brožuře, kterou mohou získat v libereckém infocentru. Ke stažení je i na webu. Na trasách je 27 děl od 22 umělců.
Kratší čtyřkilometrová trasa vede na Králův Háj a Aloisinu Výšinu. Druhý okruh dlouhý 8,5 kilometru je zaměřený na centrum, okolí plaveckého bazénu a čtvrtě Pavlovice, Ruprechtice a Růžodol.
