Knihy o městech, obcích či horách nad nimi jsou mezi českými čtenáři jedny z nejoblíbenějších. Léto je navíc obdobím, kdy po knize sáhneme častěji než v jiném období roku. Proč tedy nesáhnout po knihách, které jsou s Libereckým krajem spjaté a navíc si odnesly cenu Kniha roku Libereckého kraje?

V tom domě byla hospoda vždycky. Vlastně už od roku 1874. Skoro 150 let sem chodily generace místních, v posledních desetiletích pak také studentů nedalekých kolejí. Neděle 28. března ale přinesla jasný ortel, hospoda Březová alej, známá především jako Bříza, definitivně končí.

Jako jediná památka na Frýdlantsku byl kostel v Jindřichovicích zařazen do Programu záchrany architektonického dědictví. Pro kostel to znamená, že mohla pokračovat jeho rekonstrukce. Obec na jeho záchraně pracuje už od roku 2015, proběhla i veřejná sbírka.

Zaplněná obřadní síň frýdlantské radnice byla ve středu svědkem křtu knihy Od mlýnů k továrnám s podtitulem Výrobní stavby na Frýdlantsku od libereckého autora Petra Freiwilliga. Kmotry knihy se stali starosta Frýdlantu Dan Ramzer, ředitel Zámeckého pivovaru Frýdlant Marek Vávra a vlastníci dvou z popisovaných objektů: Pavel Šercl z Jizerskohorského technického muzea v Bílém Potoce a Pavel Vursta ze mlýna v Krásném Lese.

Zapomenutá venkovní sochařská díla z druhé poloviny minulého století si mohli v sobotu prohlédnout zájemci v Liberci při komentované prohlídce. Po městě je zhruba 60 děl z 60. až 80. let 20. století.

Liberec chce nechat Liebiegovo městečko vyhlásit městskou památkovou zónou. Návrh, jak ochránit historicky významnou a památkově cennou lokalitu, předložila Pracovní skupina pro Regeneraci městské památkové zóny. Městečko je unikátní zaměstnaneckou kolonií, která vznikala od poloviny 19. století do 20. let 20 století. Pokus o její ochranu není první, v minulosti se ho ale nepodařilo dotáhnout do konce.

Liberec vytvořil dvě prohlídkové trasy zaměřené na opomíjená venkovní sochařská díla. Artefakty vznikly za minulého režimu, v letech 1961 až 1989. Na trasách je 27 děl od 22 umělců, řekla vedoucí oddělení cestovního ruchu v Liberci Zuzana Kotrmanová.

V Martinicích v Krkonoších včera slavili prohlášení zdejšího nádraží historickou památkou. Do malé obce přilákaly oslavy stovky lidí, hlavně milovníků železnice. Stanice v Martinicích má nejen zachovalou nádražní budovu, je autenticky dochovaným dokladem historického vývoje železniční dopravy v 19. a 20. století. Unikátní je zejména svým historickým zabezpečovacím zařízením, které stále slouží. A když po poledni ve stanici zastavil vlak tažený parní lokomotivou, jako by se nádraží vrátilo do minulosti.

Přesně sto let vydržel bez většího zásahu a úprav nesmírně cenný areál autodomu s garážemi poblíž vily Theodora Liebiega. Nešťastnou rekonstrukcí fasády teď doznal takových změn, že by turisté jen těžko hledali podobu s fotkami v průvodcích Libercem. Vyřezávané mužské a ženské poprsí zakrylo tuctové zateplení.

Motýlí křídla, Brána snů, Pocta kosmu, Květ, Výbuch, Léto… Možná kolem nich denně procházíte a ani o tom nevíte nebo si jich jednoduše nevšimnete. Skulptury a plastiky z 60. – 80. let 20. století krášlí celý Liberec. Dnes jsou trochu pozapomenuté, mají nálepku pozůstatků minulého režimu, většinou jsou to ale ve skutečnosti hodnotná umělecká díla. Bohužel nedoceněná.