Silnice do průmyslové zóny se začne stavět za tři roky. Nejlepší ze špatných řešení, řekl hejtman
Hodně vypjatá byla debata o nové silnici, která má vést do liberecké průmyslové zóny Jih. Jídelna základky v Kaplického ulici byla zaplněna, Liberecký kraj tu chtěl představit záměr, který má ulehčit dopravě na ulici České mládeže.
Výstavba silnice má začít v roce 2021 a vyžádá si zhruba 220 milionů korun. Jezdit by po ni mělo asi 6 tisíc aut denně, což výrazně ulehčí městskému průtahu a také ulici České mládeže, kudy dnes drtivá většina aut do zóny jezdí.
Proti silnici ale protestují místní obyvatelé, kteří sepsali i petici s osmi stovkami podpisů. „Námitky samozřejmě chápu, průmyslová zóna ale bez napojení vůbec neměla vzniknout. My jen teď řešíme špatná rozhodnutí našich předchůdců. Navržená silnice je tím nejlepším ze všech špatných řešení,“ řekl Martin Půta.
To potvrdil i vedoucí projektant územního plánu Jiří Plašil, podle kterého se prověřovalo zhruba deset variant možné silnice. „Tato vyšla jako nejlepší,“ řekl.
Obyvatelé dotčených lokalit jsou nešťastní z celkového života ve čtvrti, kterou vede silnice I/35, je tu průmyslová zóna a hned za domy mnohých je Makro. Nová silnice má život v Doubí ještě zhoršit.
Primátor Liberce na besedu přišel s kompenzací pro obyvatele. Za Makrem chce vybudovat dvouhektarový park. „Nechali bychom odstranit ubytovnu a postavíme park, tím se vyřeší hned dvě věci,“ řekl Tibor Batthyány.
Na besedě vystoupilo několik lidí, kteří bydlí v těsné blízkosti jak průtahu, tak nově navržené silnice. Těm vadí především neustálý hluk. „Neumíte si to představit, celý barák se otřásá. A teď nám tu postavíte další silnici?“ ptal se jeden z nich.
Kraj je ale připraven jednat s vlastníky nejohroženějších domů o jejich výkupu a demolici. Kolika domů se výkup bude týkat, bude podle Půty zřejmě známo v příštím roce, až bude hotová dokumentace pro územní rozhodnutí. „To bude asi první chvíle, kdy budeme moci říci, kolik bude dotčených nemovitostí, které z nich se dají řešit protihlukovými stěnami a kde je to z nějakého lidského přístupu nesmyslné a je lepší nemovitosti vykoupit," řekl.
S výstavbou druhého napojení se počítalo už koncem 90. let, kdy průmyslová zóna o rozloze 125 hektarů vznikala. Zatím není jasné, kdo výstavbu silnice zaplatí. Kraj chce jednat o podpoře se státem, který už v roce 1999 sliboval, že se na druhém napojení zóny bude finančně podílet.
S městem se kraj bude podle Půty chtít domluvit na obdobném financování jako v jiných městech. „Obecný model je, že kraj platí silnice a města chodníky, cyklostezky a další doprovodnou infrastrukturu," řekl. Kraj osloví i firmy z průmyslové zóny, aby se podílely na výkupu nemovitostí.
