Liberec bude mít za rok pomník s jmény padlých z 1. světové války

„Každá vesnice za kopcem má svůj pomníček, Liberec žádný nemá," řekl archeolog libereckého muzea Petr Brestovanský. Podle evidence válečných hrobů je v krajském městě pět pietních míst k 1. světové válce, mají ale lokální charakter. Jeden je například věnovaný zaměstnancům firmy Liebieg, další s 18 jmény je na židovském hřbitově a jména 41 obětí jsou uvedena na památníku na bývalém vojenském hřbitově. Své pietní místo v Liberci mají i ruští a italští vojáci ze zajateckého tábora, který byl v Liberci.

Podle Brestovanského v minulosti pomník libereckým obětem války nikdy nevznikl. „Když skončila monarchie, tak se zlikvidovalo všechno, co bylo rakousko-uherské," uvedl. Po druhé světové válce byla navíc většina původních obyvatel odsunuta, v Liberci tvořili Češi po staletí menšinu.

Brestovanskému se podařilo dohledat, že za první světové války padlo 917 obyvatel Liberce. „Zjistili jsme všechny jejich základní nacionále, to znamená, kde ten člověk bydlel, jaké měl povolání, kde umřel, na jakém místě fronty," vypočetl. Podle něj mají několik variant podoby pomníku. Jednou z nich je, že by tam byl otočný mechanismus, kde by se jména padlých střídala. Na vybudování pomníku se pokusí spolek získat dotaci ještě od kraje i města. Bude na pomezí Růžodolu a Ostašova, u nákupního centra, kde byl před 100 lety zajatecký tábor. Spolek tam chce vybudovat i dvě naučné stezky. „Jednu k událostem roku 1918 a druhou k zajateckému táboru v Liberci, kde bylo 55 tisíc zajatých vojáků," dodal archeolog.

V Libereckém kraji ještě nedávno pomník obětem 1. světové války neměly ani třeba Semily. „Byly jen v místních částech, za Semily nebyl nikdy. Bylo to splacení historického dluhu," uvedla starostka Lena Mlejnková. Město za jeho pořízení zaplatilo asi půl milionu korun. Podle starostky je na něm 320 jmen obětí, které místní učitelka dějepisu Lenka Holubičková dohledala.

Jména bezmála 900 padlých či nezvěstných Jablonečanů z první světové války jsou také opět vyryta na 20 žulových deskách památníku v Tyršových sadech v Jablonci nad Nisou. Monumentální památník z roku 1936 patří mezi největší v Libereckém kraji. Desky se jmény 863 obětí byly z památníku odsekány po roce 1945 ve vlně protiněmeckých nálad. „To, že po druhé světové válce byla odstraněna i tato jména lidí, jejichž možná jedinou chybou bylo, že byla napsána ve švabachu a německy, nepatří k tomu, na co by naše republika měla být pyšná," uvedl primátor Jablonce Petr Beitl (ODS). Desky se jmény obětí se na stěnu směřující do parku vrátily letos v rámci rekonstrukce celého památníku za více než 2,5 milionu korun.