V přírodní rezervaci na Českolipsku se hojně kácí, to se ale nelíbí ekologickým aktivistům

Hnutí Duha uvedlo, že masivní těžba smrků na pozemcích Vojenských lesů a statků (VLS) poničila Národní přírodní rezervaci (NPR) Břehyně-Pecopala u Doks na Českolipsku. VLS to odmítá. Mluvčí podniku Jan Sotona uvedl, že jde o nahodilé těžby, takzvaně kalamitní, a vše se děje na základě schválení orgánů ochrany přírody.

Podle ekologických aktivistů je v okolí rybníka minimálně 15 vytěžených ploch s holosečemi o celkové výměře asi 30 hektarů. Hnutí Duha o tom informovalo v tiskové zprávě. Hnutí zároveň žádá ministerstvo pro životní prostředí (MŽP), aby dosavadní postup těžařů a Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj prošetřilo a zachránilo zbytky podmáčených smrčin, které jsou součástí evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Reakci ministerstva ČTK zjišťuje.

Podle ekologů výjimku k masivní těžbě dalo přímo MŽP. Vojenské lesy a statky, které zde hospodaří, jako důvod uvedly, že je potřeba zabránit šíření kůrovce. „Kolem rezervace jsou ovšem převážně borové porosty, které lýkožrout smrkový nenapadá a předpoklad jeho masivního šíření na velké vzdálenosti byl vědeckým monitoringem vyvrácen,“ uvedlo hnutí ve zprávě.

Mluvčí VLS Jan Sotona uvedl, že rozsah těžby i provedení průběžně s orgány ochrany přírody úzce konzultují. „Podle jejich stanoviska zásahy VLS nedochází k poškozování předmětu ochrany přírody v dané rezervaci, navíc jsou časovány do období, kdy je jejich vliv na život vzácných živočišných druhů v lokalitě minimální,“ uvedl. Veškerá dřevní hmota, kterou tam VLS vytěžily, byla podle něj napadena kůrovcem. „A k dalšímu šíření nákazy prokazatelně dochází také v okolních smrkových porostech, které s územím NPR Břehyně bezprostředně sousedí,“ dodal.

Tam, kam nemohou lidé, mohou těžké stroje

Za loňský rok bylo v lokalitě podle zjištění ekologů vytěženo přes 9000 krychlových metrů dřeva převážně v podmáčených smrčinách v okolí Břehyňského rybníka, kde vychovávají mláďata jeřábi popelaví nebo vlci. Těžba pokračovala i letos. „Rozsah kácení mě naprosto šokoval. V rezervaci, kam lidé bez speciální výjimky nemohou vstoupit, dochází k ničivé těžbě, vznikají holiny a téměř všechno dřevo včetně větví je odváženo pryč,“ uvedl expert na ochranu velkých šelem a koordinátor Hnutí Duha Olomouc Miroslav Kutal.

Podle něj vliv těžby na šíření kůrovce z rezervace nebyl seriózně zkoumán. „Unikátní podmáčené smrčiny evropského významu tak byly bez náhrady a s tichým souhlasem státní ochrany přírody zničeny. Pokud chráněné území neplatí jen na papíře, ale také ve skutečnosti, na další těžbu musí ministerstvo uvalit moratorium,“ dodal.

Národní přírodní rezervace Břehyně-Pecopala v sobě spojuje škálu biotopů typických pro Dokeskou pahorkatinu, od vodní plochy, rákosin a přilehlých mokřadů Břehyňského rybníka po pískovcové skalní město Pecopala, porostlé kyselými i květnatými bučinami a bory. Biologicky pestré území je bohaté na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů, jde také o významné hnízdiště ptáků. Dřevo se podle ekologů těží především v okolí Břehyňského rybníka, kde je zhruba 160 hektarů podmáčených a rašelinných smrčin.