Hrádek odkrývá základy zbouraného kostela. Vznikne tu poutní místo
Nové poutní místo by mělo zhruba do měsíce vzniknout ve Václavicích na místě kostela sv. Jakuba, který byl zhruba před 40 lety zbouraný. Součástí poutního místa budou i reliéfy křížové cesty, které v roce 2015 bez povolení umístil na kopec hradu Grabštejn operní pěvec Luděk Vele a které o dva roky později musel odstranit.
Vele v umístění "svých" 14 zastavení křížové cesty na místě zaniklého kostela vidí symboliku. „Před 40 lety komunisté zbourali jeden z posledních kostelů v tomto regionu a kapitalisté v roce 2017 nechali zbourat asi první křížovou cestu vedoucí v tomto regionu," řekl emeritní sólista opery Národního divadla Luděk Vele. Pískovcové reliéfy z grabštejnského kopce musel Vele jako iniciátor projektu odstranit, protože to nařídil krajský úřad. Na umístění stél neměl Vele povolení a podle památkářů se na místo ani historicky nehodily. V umístění křížové cesty na místo někdejšího kostela zřejmě žádný problém nebude. „Měla by nahradit obrazy křížové cesty, které jsou v každém kostele," dodal Vele.
Kostel sv. Jakuba byl kdysi neodmyslitelnou součástí Václavic, dnes je tam louka. Původní kostel byl nejspíš z roku 1326 a za třicetileté války byl zcela zničený. Po obnovení vydržel do 70. let 20. století, kdy byl zbořen poté, co se mu propadly krovy a střecha. Podle starosty dělníci začali s odhalováním jeho základů. „Báli jsme se, jak moc hluboko budeme muset jít, jak byli při bouraní důslední, ale nechali je. Jen je přikryli asi 20 až 30 centimetry ornice," uvedl Horinka. Podle něj bude odhalen celý obvod zaniklého kostela a 14 zastavení křížové cesty bude uvnitř.
Půl milionu
Náklady starosta odhaduje na půl milionu korun. S odhalováním základů je spojený i archeologický průzkum. „Objevili jsme půdorys nejen kostela, který je z období baroka, ale s velkou pravděpodobností i ten ze starší fáze. Z toho posledního kostela jsme objevili třeba i odvodňovací žlábek, původní kus podlahy," řekl archeolog Petr Brestovanský. Podle něj si při výzkumu vyzkoušeli zapůjčený speciální přístroj ze Švédska. „Jestli je možné v zemi objevit něco dřív, než člověk kopne. Zjistili jsme, že se to dá," uvedl. Podle něj taková technika v ČR moc není, stojí asi deset milionů korun. „Urychlila by archeologický průzkum i zmírnila riziko, že se až při stavbě přijde na něco, co ji pak třeba zastaví na roky," dodal.
