Lidé mají největší obavy z migrace, zdraví a životního prostředí

Nějaké obavy má 54 procent Čechů. V porovnání s loňským rokem se tento podíl výrazně nezměnil. Je druhý nejnižší od roku 2002, kdy byla tato otázka položena poprvé. "Aktuální hodnota je o 14 procentních bodů nižší než byla v roce 2015, kdy vrcholila migrační krize a kdy byla výrazně horší ekonomická situace," uvedli statistici. Obavy mají častěji ženy, více se obávají také starší lidé.

Migrace se v současné době obává 21 procent lidí. Je to stejný podíl jako loni, v roce 2016 to bylo 31 procent. Výrazně klesly obavy o vlastní zdraví. Přiznává je 19 procent lidí, což je o devět procentních bodů méně než loni. Naopak přibývá lidí, kteří se obávají zhoršování životního prostředí. Nyní je to 19 procent, loni 11 procent a v roce 2016 pouhá dvě procenta. Na dalších místech jsou válka, obavy o rodinu, terorismus, životní úroveň a nezaměstnanost.

Většina lidí se cítí v České republice bezpečně. "Během sedmnácti let, kdy je pocit bezpečí v České republice sledován, počet lidí, kteří se cítí rozhodně, nebo spíše bezpečně, vzrostl téměř na dvojnásobek (ze 45 procent na 87 procent)," uvedlo CVVM. Od roku 2002 do roku 2012 se pocit bezpečí postupně zvyšoval, v dalších dvou výzkumech se ustálil na hranici sedmi desetin dotázaných a od roku 2015 začal růst až do současnosti. Podle statistiků to souvisí s přijímáním protiteroristických bezpečnostních opatření.

S činností policie v ČR je spokojeno 70 procent lidí, v místě bydliště to je 73 procent lidí. Vyšší spokojenost je v menších obcích, hodnocení ale také závisí na životní úrovni dotázaného. Mezi lidmi s dobrou životní úrovní je spokojenost s policií zhruba o 30 procent vyšší než mezi těmi, kteří mají životní úroveň špatnou. "Na rozdíl od pocitu bezpečí, míra spokojenosti s činností policie není nijak ovlivněna věkem ani pohlavím respondenta," dodali statistici.

Průzkum se uskutečnil od 2. do 15. listopadu a zúčastnilo se ho 1015 lidí.