Většina Čechů s příjmy zatím vystačí, lidí s finančními problémy ale meziročně přibylo. Vyplývá to ze zveřejněného průzkumu, který letos v květnu až červenci provádělo Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR (CVVM). Snadno s příjmy vychází 53 procent českých domácností a obtížně 45 procent. Hůře jsou na tom podle průzkumu hlavně důchodci, dělníci a ženy v domácnosti.

Zatímco některá povolání Češi vnímají jako velmi užitečná a přínosná, například práci lékařů a vědců, jiných si neváží, přestože jsou neméně důležitá. Mezi nejméně prestižní profese patří uklízeč(ka), ostraha nebo stavební dělník. Ve srovnání s ostatními zeměmi si také méně vážíme politiků.

Opatření státu proti šíření koronaviru považuje 43 procent lidí za přiměřená, podle více než třetiny jsou nedostatečná a 13 procent občanů je vnímá jako přehnaná. Z výsledků dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) vyplývá, že oproti únoru se hodnocení opatření významně nezměnilo. Zůstává ale dál výrazně horší než loni v prosinci, kdy za přiměřená označilo vládní opatření 61 procent respondentů.

V době epidemie koronaviru se příjmy dvou třetin domácností nezměnily, pokles zaznamenala zhruba čtvrtina lidí a osmi procentům Čechů se příjem zvýšil. Údaje se během trvání protiepidemických omezení v zemi příliš nemění, vyplývá z dubnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Lidé v Česku v červnu polevili v opatřeních proti šíření nemoci covid-19. Většina už neomezovala setkávání, ještě v květnu to dělalo 70 procent. Klesl i podíl lidí, kteří dodržovali další opatření. Ústa i nos si ale i tak dále zakrývalo 84 procent a zhruba dvě třetiny méně cestovaly veřejnou dopravou. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Výrazná většina lidí v Česku nadále odmítá poplatek u lékaře a za recept v lékárně, snížení počtu lůžek v nemocnicích a úbytek specializovaných pracovišť. Vzrostl souhlas s příplatkem na stravu a lůžko v nemocnici a postupně se zvyšuje podpora dělení zdravotní péče na standardní a placenou nadstandardní. Většina lidí ale stále příplatek na stravu ani placený nadstandard nechce. Vyplývá to z prosincového průzkumu, jehož výsledky poskytlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Více než polovina Čechů má z něčeho obavy. Lidé se nejčastěji bojí migrace, vlastního zdraví a zhoršování životního prostředí. Pocit bezpečí v ČR a v místě svého bydliště má téměř 90 procent dotázaných, což je stejný výsledek jako v předchozích dvou letech. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Se svým životem bylo letos v červnu spokojeno 68 procent Čechů. Naopak nespokojený byl každý desátý. Zjistil to průzkum, jehož výsledky zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Oproti květnu se výsledky změnily jen minimálně. Ani v meziročním srovnání nedošlo k významnějšímu posuvu.

Více než polovina Čechů považuje životní úroveň své domácnosti za dobrou a téměř polovina lidí hodnotí kladně i ekonomickou situaci v Česku. Vyplývá to z květnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM). Hodnocení životní úrovně se sice ve srovnání s průzkumem z předchozího měsíce ani meziročně výrazně nezměnilo, ale z dlouhodobého pohledu se v posledních zhruba šesti letech vytrvale zlepšuje.

Třetina Čechů vyhazuje i nezkažené jídlo jen proto, že ho nakoupili moc nebo na něj už nemají chuť. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd (CVVM). Většina lidí, téměř 90 procent, přitom plýtvání potravinami pokládá za problém. Důvodem pro snížení plýtvání by podle Čechů byla nejčastěji úspora peněz, ale podle většiny lidí i omezení ekologické zátěže.