Češi si neváží uklízeček, ostrahy a dělníků, politiky pohrdají. Nejprestižnější je stále práce lékařů

Češi nejvíce podceňují pozice, které nevyžadují vzdělání a jsou hůře placené. Jde často o práci, kterou vykonávají zahraniční pracovníci. Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR periodicky sestavuje na základě dotazování obyvatel žebříček povolání podle prestiže. Na spodních příčkách se opakovaně objevují profese jako uklízečka, prodavač, sekretářka, stavební dělník a další dělnické profese.

„Profesi uklízečky lidé vykonávají často z nutnosti, jako přivýdělek na vedlejší pracovní poměr, případně si tak přivydělávají třeba k mateřské dovolené nebo důchodu. Je totiž poměrně obvyklé provádět úklidové práce mimo tradiční pracovní dobu, kdy v kancelářích, školách úřadech, obchodech a dalších pracovištích utichne provoz,“ říká Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz.

Na rozdíl od jiných zemí ve světě si také výrazně méně vážíme zákonodárců – povolání poslance se také na seznamu objevuje až na posledních příčkách.

Nízkou prestiž má také povolání bezpečnostní ostrahy, pod kterým si řada lidí představí pána v důchodovém věku za okýnkem vrátnice. Přitom se jedná o velmi náročné povolání, obzvlášť v aktuální době covidu.

„Práce ostrahy klade stále větší požadavky na psychickou a fyzickou odolnost. Bezpečnostní pracovníci musejí často zklidňovat agresivní jednání lidí nebo řešit konflikty vyvolávané skupinkami mladistvých, například v obchodních centrech a dalších komerčních a veřejných prostorech. Je na nich zasáhnout jako první a asertivně zklidnit útočníka nebo jej do příjezdu policie zpacifikovat tak, aby neohrožoval ostatní přítomné. Přesto si lidé jejich práce neváží, pracovníci ostrahy jsou nezřídka napadáni nejen slovně, ale i fyzicky, přičemž jejich reakce je posuzována velmi kriticky,“ popisuje situaci Václav Elman ze společnosti SSI Group, která zajišťuje bezpečnost obchodních center a dalších objektů. 

Mezi profese, kterých si lidé naopak váží patří kromě lékařů a vědců také zdravotní sestry, učitelé, soudci nebo projektanti.

„V posledních letech jsme také svědky toho, že si více vážíme těch, kteří se živí rukama. Doba lockdownů vynesla mezi velmi oceňované řemeslné profese jako instalatér, obkladač, truhlář nebo zámečník,“ uzavírá Michal Novák.