Kůrovec tu byl, je a bude. V přírodě má důležitou úlohu. V Liberci nejvíc zasáhl Výšinu

Klimatické změny, ale také dřívější způsoby hospodaření v lesích a druhová skladba, to vše stojí za současnou krizí českých lesů. „Příčinou současných problémů nejsou pouze klimatické změny, ty ovšem celou krizi ještě akcelerují. Jedním z důvodů je například i nevhodná skladba. Příkladem je smrk, který se vysazoval i v nižších a středních polohách a dnes tyto smrky vymírají,“ vysvětloval Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Na současné podobě lesů se ale dle Bláhy podepisuje i přemnožení spárkaté zvěře nebo nastavení legislativy.

Právě sucho je na lesích velmi patrné. Ač se může zdát, že jde i novodobý problém, sucha se objevovala i v historii. Jenže nikdy netrvala tak dlouho. „Podle historických záznamů se sucha objevila například v letech 1917, 1921, 1947 a v dalších, ale v současné době se situace zhoršuje a období sucha se prodlužuje,“ přiblížil historické hledisko Ludvík Řičář, oblastní ředitel Lesů ČR.

A spolu se suchem se zhoršuje i kůrovcová kalamita. Přestože Severní Čechy jsou na tom relativně ještě dobře, neznamená to, že zde problémy s kůrovcem nejsou. Jak ale Řičář upozornil, kůrovec k přírodě patří. „Kůrovec tu vždy byl, je a bude. Má svou nezastupitelnou úlohu v přírodě,“ řekl.

Kůrovec není jen škůdce. Má svou úlohu v přírodě

Obecně bývá kůrovec vnímán pouze jednostranně jako škůdce. V lesním ekosystému přitom zastává důležitou roli. Je totiž takový přirozeným regulátorem. „Ve zdravém lese kůrovec likviduje starší již umírající stromy, urychlí tak jejich zánik a uvolní místo novým stromům,“ doplnil ředitel Lesů ČR. Navíc kůrovec dokáže zajistit v ideálních podmínkách obnovu lesa daleko efektivněji než člověk.

I v Liberci se přítomnost kůrovce projevuje. Městské lesy Liberec zabírají přibližně 580 hektarů, nejvíce jich je samozřejmě v lokalitě kolem Ještědu a Lidových sadů. Právě kvůli kůrovci se v posledních letech výrazně zvýšila tzv. nahodilá těžba. „Zatímco v roce 2015 se jednalo o 567 kubíků, loni se jednalo o zhruba 3 200 kubíků, přičemž nejvíce zasaženou lokalitou je Výšina,“ informoval Jiří Bliml, ředitel Městský lesů Liberec.

V rámce diskuze došlo i na téma legislativy, která je dle diskutujících v mnoha směrech nedostatečně flexibilní. Zároveň je velkým současným problémem kapacita těžařských firem, která znatelně pokulhává za poptávkou. „Zákon přitom nakazuje řešit kůrovce všude, kde se objeví. Majitelé lesů ale mnohdy zasáhnout ani nemohou, právě kvůli zaneprázdnění těžařských firem,“ uvedl Řičář.

Ideální řešení? Nechme to na přírodě

Diskutující zároveň představili i možné řešení současné situace. Například v části Národního parku Šumava se ponechala celá situace na přírodě, která se dokázala sama vzpamatovat. A podobně se dokázala příroda vypořádat i s následky požáru v České Švýcarsku. „Samozřejmě tento postup není možné bez nějakých úprav využít všude,“ sdělil zástupce Hnutí Duha.

A jak budou lesy vypadat třeba za sto let? To podle libereckých odborníků na lesy nedokáže nikdo přesně určit. „Myslím, že to nedokáže říci nikdo, ani odborníci na akademické půdě. Záleží, jak odolné tou dobou budou dřeviny, které v současnosti sázíme. Ale asi obecně můžeme počítat s tím, že ubude smrků a naopak zde bude asi více listnáčů,“ komentoval Bliml.