Kdy se můžete stát neoprávněným neboli černým odběratelem energií
Jako černého odběratele energií si nejčastěji představíme osobu, která provedením technického zásahu odebírá neměřenou elektřinu či plyn. Neoprávněným odběratelem se ale někdo může stát i neúmyslně, jestliže nemá v pořádku smlouvu o dodávkách energií. Výjimečně pak může dojít k neoprávněnému odběru zcela bez zavinění spotřebitele kvůli pochybení při změně dodavatele. Neoprávněný odběr může také vzniknout důsledkem poškozeného měřiče. Jak se při zjištění neoprávněného odběru postupuje a kolik za něj spotřebitel zaplatí?
V obecném povědomí je černým odběratelem ten, kdo technickým zásahem způsobí, že se odběr energií na měřících zařízeních neboli hodinách vůbec nezaznamená. Ovšem podle energetického zákona se o černý odběr jedná i tehdy, když někdo odebírá energie bez uzavřené smlouvy či za dodávky energií opakovaně neplatí. I když dodavatelé spotřebitele zpravidla upozorní, že mu končí smlouva již tím, že pošlou závěrečné vyúčtování, je třeba své závazky sledovat.
Ostražití by měli být spotřebitelé i v situaci, kdy odebírají energie po krachu svého původního dodavatele od přiděleného, takzvaného dodavatele poslední instance. Tento dodavatel totiž ze zákona dodává energie po dobu maximálně půl roku, do té doby si musí spotřebitel sjednat novou smlouvu o dodávkách energií.
K neoprávněnému odběru může také dojít, jestliže elektroměr či plynoměr chybně měří ve prospěch odběratele v důsledku poškození. Nezáleží přitom, zda poškození způsobil sám odběratel. Povinnost hlásit závady na měřících zařízeních ukládá odběrateli energetický zákon. Z něho také vyplývá, že za neoprávněný odběr způsobený poškozeným měřičem odpovídá bez ohledu na zavinění odběratel. Doporučujeme proto stav měřícího zařízení umístěného například na chodbě domu pravidelně kontrolovat a hlásit případné závady distributorovi.
