Vouchery komplikují byznys, shodují se provozovatelé lázní. Recepce musí zájemce odmítat
Rozporuplné pocity vyvolává u provozovatelů lázni v tuzemsku podpůrný projekt vlády. Příspěvek státu na pobyt v lázních mnohým pomohl, některým ale přinesl i komplikace. Řada lázeňských provozů musela už po pár dnech odmítat zájemce z důvodu vyčerpané kapacity.
Například Slatinné lázně Třeboň vyčerpaly možnou kapacitu slevových čtyřtisícových voucherů na pobyty po pár dnech. Vlastníkem lázní je město. Smí čerpat podporu nejvýše 200 tisíc eur (asi 5,3 milionu korun), aby nešlo o nedovolenou veřejnou podporu, která by byla v rozporu s pravidly Evropské unie. Jde o dodržení tzv. pravidla de minimis. Na léto tak mají už lázně pobyty vyprodané.
Z voucherů by bylo možné uspokojit 1250 klientů, a takové množství se jich už na lázně obrátilo. „Stát nám to trošičku komplikuje, protože lázně vlastní město, a je tam podpora de minimis podle směrnice Evropské komise. Je to komplikované, protože město vlastní ještě další společnosti a žádná z těch společností by nesměla tři roky čerpat jinou podporu. Na ministerstvu pro místní rozvoj byla ve hře ještě varianta, že by to bylo 800 tisíc eur (asi 21,3 milionu korun), a to už by nám zasáhlo i podzimní měsíce. Jinak to do podzimu vyčerpáme,“ řekl starosta Třeboně Jan Váňa (ODS), který je i jedním z jednatelů lázní.
Podle pravidel podpory de minimis nesmí jeden podnikatel za jakákoliv tři po sobě jdoucí zdaňovací období získat podporu přes 200 tisíc eur.
Recepce odmítají zájemce
Zejména zařízením, která si zajistila klientelu bez ohledu na státní pomoc, komplikují vouchery byznys, protože nejsou schopna zdaleka všem požadavkům vyhovět. „Zájem hostů, kteří by rádi využili státní vouchery ke strávení krátké dovolené, je pro nás v současné době spíše problémem. Požadavkům nemůžeme ve většině případů vyjít vstříc, protože naše kapacita je v současnosti plná a musíme hosty, ač neradi, odmítat,“ uvedla Ivana Gračková zastupující Sanatorium Klimkovice.
Řadě lázní také vadí, že se ministerstvo pro místní rozvoj do voucherů pustilo překotně a bez důkladné přípravy, jakkoliv snahu vlády oceňují. Dobrá myšlenka narážela například na chybějící metodiku. „Ministerstvo pro místní rozvoj v počátku projektu nerozeslalo přihlašovací kódy do systému, natož aby lidem jasně řeklo, co mohou od programu čekat a jaké jsou podmínky pro jeho uplatnění. To teď bohužel odnášejí pracovníci lázní, kteří musí čelit naštvaným zákazníkům, na které se nedostalo,“ potvrzuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
Zpráva pro cizince? Jsme připraveni
Provozovatelé lázní se shodují, že nyní je zapotřebí zaměřit se na zahraniční klientelu. Každoročně navštíví tuzemské lázně na 380 tisíc hostů, z nichž více než 40 procent tvoří cizinci. „Těm bychom měli dát vědět, že české lázně jsou bezpečné a připravené na jejich příjezd. A zde musí sehrát marketingovou roli stát a cizince nejrůznějšími kampaněmi do našich lázní zvát,“ vysvětluje viceprezident Svazu léčebných lázní Martin Plachý.
Právě lázeňství tvoří podstatnou částku ve státním rozpočtu. Ročně to jsou zhruba čtyři miliardy korun. Například na Karlovarsku je každé desáté pracovní místo provázané s lázeňstvím.
Program COVID lázně byl spuštěn 1. července, do 12. července si lidé stáhli přes 94 tisíc poukazů, z nichž 10 tisíc bylo spárováno s pobyty. Poukaz mohou využít lidé starší 18 let s trvalým pobytem v ČR, kteří jsou účastníky veřejného zdravotního pojištění. Vláda na program vyčlenila miliardu korun, za kterou bude moci být vydáno maximálně 250 tisíc poukazů. Lidé nemohou sčítat voucher, který nabízejí například Karlovy Vary na podporu cestovního ruchu, a státní poukaz.
