Turówu se bojí už i Němci. Propad země v Žitavě, kontaminovaná nebo žádná voda
Česko zřejmě získá významného spojence v řešení dopadů těžby v dole Turów nedaleko českých hranic. V pondělí byla zveřejněna studie, podle které pokračující těžba uhlí významně poškodí přírodu na německé části hranic. Podle nejhorších scénářů může přijít Žitava a okolí o vodu.
Odborná studie geologa Ralfa Kruppa ukazuje, že těžba bude pro Žitavu a okolní vesnice představovat značná rizika. Podle ní může klesnout do roku 2044 hladina podzemní vody o dvacet metrů.
Kvůli těžbě se také může propadat zem. Podle Kruppa dosud došlo k poklesu o metr, v důsledku další těžby to může být v následujících dvaceti letech další 1,2 metr a přímo v centru města Žitava to může být kolem půl metru.
Studie také upozorňuje, že kontaminované důlní vody mohou znehodnotit podzemní vodu v okolí.
Podle Kruppa hrozí ještě jedno riziko, v případě protržení náspu Lužické Nisy se může řeka ztratit v důlní jámě.
Starosta Žitavy Thomas Zenker chce, aby situaci řešila saská vláda. „Z hlediska Zittau německé technické orgány ani polský provozovatel dosud neprojednaly takové drastické důsledky licenčního řízení. Naléhavě žádám orgány Svobodného státu Sasko, aby rizika znovu přezkoumaly a případně podniknout právní kroky proti projektu podle vzoru české strany,“ uvedl.
Podle něj bylo předchozí schvalovací řízení těžby v dole neuspokojivé a bylo sporné, zda byly splněny právní požadavky evropského posouzení vlivů na životní prostředí. „Nemáme právo připravit naše sousedy přes noc o důležité zdroje příjmů. Ochrana našeho města a regionu a jeho obyvatel ale musí být plně respektována,“ uzavřel.
Monitorovací body na české straně
Státní podnik Diamo buduje na Liberecku u hranic s Polskem síť 65 monitorovacích bodů pro sledování případného propadu půdy kvůli těžbě uhlí v polském dolu Turów. V plánu byla původně stovka monitorovacích bodů, podniku se ale nepodařilo získat souhlas některých majitelů pozemků. V osadě Uhelná, která je dolu nejblíže, řekl zástupce ředitele odštěpného závodu Těžba a úprava uranu (TUU) ve Stráži pod Ralskem Martin Klátil.
Pohyb terénu u česko-polské hranice bude monitorován nejméně do roku 2040. K vybudování jednotlivých bodů používá podnik podle Klátila půdní jamkovač nebo vrtnou soupravu. V případě půdního jamkovače se budují měřící body v nezámrzné hloubce od 1,7 metru do dvou metrů. Vrtné soupravy mohou měřicí body dostat až do hloubky tří metrů. „Jedná se vlastně o ocelové tyče, které mají půlkulové nerezové zakončení a z důvodu ochrany jsou opatřeny betonovou skruží," doplnil Klátil. V polích, kde by bylo snadné, skruž přehlédnout, upozorňuje na místo ještě plastová signální tyč.
„My naměříme nadmořskou výšku každého jednoho vybudovaného bodu. Jednou za rok se zase body přeměří přesnou nivelací a zjistí se jejich nadmořská výška, a rozdíl těchto výšek je pak pokles terénu," doplnil náměstek ředitele TUU pro výrobu a ekologii Josef Štádler. Tyč je podle něj záměrně v nezámrzné hloubce a je pevně zabetonovaná, aby na ni neměly vliv voda nebo teplotní výkyvy, a dalo se přesně naměřit, zda dochází, či nedochází k pohybům v terénu. Naměřená data poslouží pro případné vymáhání kompenzací za škody způsobené na české krajině, dodal Štádler. (čtk)
