Vyznáte se v pojištění nemovitosti a domácnosti?

Snad nejrozšířenějším omylem je domněnka, že pojištění nemovitosti lze uzavřít pouze pro domy a pojištění domácnosti naopak jen pro byty. Oba typy ochrany je možné sjednat pro oba druhy nemovitostí. I u klasického panelákového bytu tak můžete mít uzavřeno jak pojištění domácnosti, tak nemovitosti.

Jak ale rozlišit, které pojištění kryje jakou položku? „Používá se na to jednoduchá pomůcka: když pomyslně obrátíte byt vzhůru nohama, vše, co z něj vypadne, spadá pod pojištění domácnosti. Patří sem tedy nábytek, elektronika, koberce, svítidla či věci osobní potřeby. Naopak součásti pevně spojené s bytem či domem se řadí k pojištění nemovitosti. Jsou to například radiátory, obklady, dveřní zárubně, podlahové krytiny či zateplovací materiály ve stropech a podlahách,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. A dodává: „Toto pravidlo ovšem nefunguje bez výjimky a můžete narazit na pojišťovny, které zařazují například podlahy do pojištění domácnosti a mnohé mobilní předměty zase do pojištění nemovitosti. Typicky spornými položkami bývají kuchyňské linky, vestavné spotřebiče, vestavěný nábytek nebo nejrůznější typy závěsných skříněk.“

Rozsah krytí pojišťovny často nabízejí v podobě balíčků. Ty se od sebe liší konkrétními riziky, pojistnými částkami a také výší pojistného. Mnozí pojistitelé ale místo balíčků preferují jednodušší členění – a to na základní a rozšířenou variantu. Základní varianta obvykle zahrnuje živelní rizika (často se můžete setkat se zkratkou FLEXA sdružující požár, blesk, výbuch a pád letadla), škody způsobené vodou vytékající z vodovodního zařízení, povodeň nebo záplavu, vichřici nebo krupobití, loupež či krádež vloupáním. Do rozšířené varianty pak pojišťovny obyčejně zařazují třeba škody způsobené vodou unikající z odpadního potrubí, pád stromů, stožárů či jiných předmětů na nemovitost, zatečení atmosférických srážek, přepětí v elektrické síti či zkrat, vandalismus či rozbití skel z jiné příčiny než pojištěným rizikem (all-risk).

Zařazení a také ocenění jednotlivých rizik však vždy záleží na konkrétní pojišťovně. „Zatímco jedna může mít dané riziko již v základní variantě, u druhé si připlatíte za vylepšený balíček a třetí jej může úplně odmítat pojistit. Ujistěte se proto předem, že rizika, která pokládáte za nejpodstatnější, nejsou uvedena ve výlukách z pojištění, a tedy že vám je dokážou patřičně pojistit,“ radí Hekšová.

Mezi výluky nejčastěji spadají věci, které se nacházejí v těsné blízkosti pojištěné domácnosti – například vybavení garáže, jízdní kola ve sklepě nebo zahradní sekačka v kůlně. Nicméně počet pojišťoven, které kryjí i tyto položky, pozvolna narůstá. Co vám však klasická podoba pojištění určitě nepokryje, jsou předměty neobvyklé hodnoty. Pokud tedy máte doma například sbírku drahých obrazů, pro její krytí počítejte s výrazným navýšením pojistného. A značným zádrhelem bývá i způsob odcizení předmětů z domácnosti – bývá podmíněné překonáním překážky pachatelem. Na obyčejnou krádež se tak pojištění vztahovat nebude.

Klíčové je také nastavení správné pojistné částky. Ta by měla odpovídat hodnotě samotného majetku. Rozhodně se nedoporučuje hodnotu majetku uměle snižovat (podpojišťovat) ani záměrně nepravdivě navyšovat (přepojišťovat). Stejně jako v případě automobilu se i hodnota nemovitosti či domácnosti v průběhu času mění. Může v důsledku amortizace postupně klesat, ale stejně tak se může vlivem modernizace či koupě nového vybavení i navyšovat. „Je tak užitečné občas pobočku pojišťovny navštívit a pojistnou částku upravit. Doporučuje se to zhruba jednou za pět let, v případě rozsáhlejších investic do vybavení nebo větší rekonstrukce je ale žádoucí změnu oznámit hned,“ uzavírá Hekšová.