Opravte bazén na Františkově, chce petice. Podepsaly ji už stovky lidí
Co bude s roky chátrajícím školním bazénem v liberecké čtvrti Františkov? Možnosti jsou aktuálně dvě – buď se bazén opraví a znovu začne fungovat, což nyní prosazují především liberečtí Piráti, nebo bazén zanikne zcela a město ho nechá přestavět na učebny, které františkovská škola potřebuje. K druhé variantě se kloní vedení města, pro tu první zase vznikla petice, kterou už podepsalo asi čtyři sta lidí.
Právě Piráti nedávno přišli s tím, že městu bezplatně dodají studii o rekonstrukci bazénu. „Jsme přesvědčení, že cena by se mohla pohybovat kolem 55 milionů,“ říká Pavel Felgr (Piráti). Původní odhad před několika lety přitom mluvil o nákladech kolem osmdesáti milionů. I kvůli vysoké ceně se nakonec město pro obnovu bazénu nerozhodlo.
Za záchranu bazénu vznikla petice
„Nemusíme realizovat přece nejdražší variantu. Stačí zachovat současný počet drah i hloubku bazénu - to pro školní plavání i pro veřejnost stačí. Ohledně rekonstrukce bazénu na Františkově jsme měli i několik schůzek s primátorem a také schůzku s panem Kořínkem z plaveckého oddílu. Oficiální závody mohou probíhat v městském bazénu, zatímco bazén na Františkově by sloužil plaveckému oddílu pro tréninkové plavání. Tím by se opět ulevilo městskému bazénu,“ myslí si Felgr, podle kterého by navíc na spojení zakázek opravy dvou bazénů mohlo město paradoxně ušetřit. „Můžete soutěžit opravy obou bazénů jako jednu zakázku. Když firmám zajistíte práci na delší dobu, dají vám slevu. Když se budeme bavit o tom, že velký bude stát osm set a malý 55, celkem se můžeme dostat na cenu třeba 830,“ uvádí.
Město už avizovalo, že na studii Pirátů počká a pak se rozhodne. Místo bazénu by ale rádo františkovskou školu zkapacitnilo, místo bazénu by tak měly vzniknout třídy. Upozorňuje také, že cena studie nemusí být stejná, jako cena kompletního projektu. „Skutečnou cenu zakázky vždy určují dva parametry – konkrétní projekt a soutěž, nikoli studie. Také budování tříd se teprve projektuje, bude potřeba sehnat i dotační titul, tedy rozhodnutí podle mě nebude záležitostí stávajícího vedení města,“ upozorňuje náměstek primátora pro školství Ivan Langr.
Opravu bazénu by přivítal i předseda plaveckého oddílu Petr Kořínek. „Již delší dobu pociťujeme nedostatek prostoru pro pravidelný trénink našich členů, kterých aktuálně máme něco přes 400. V odpoledních hodinách se "pereme" o každou dráhu s veřejností, která má samozřejmě také právo bazén navštěvovat. Jednoznačně tady v Liberci chybí další krytá tréninková plocha s délkou bazénu alespoň 25 metrů,“ řekl.
Jako logické by mu přišlo obnovit právě františkovský bazén. „Jeho rozměry jsou pro trénink a též závody žákovských kategorií naprosto dostatečné. Konec konců většina z nás tam strávila mnoho hodin při tréninku i závodech,“ dodal.
Školní bazén by také mohl v případě rekonstrukce pomoci ve chvíli, kdy se kvůli opravě zavře velký bazén na Tržním náměstí. „Může se stát, že velký bazén budeme možná muset zavřít, a protože oprava má trvat až dva roky, můžeme se dostat do stavu, kdy v Liberci nebude možné plavat. A to nejen pro veřejnost, ale i pro školy,“ upozorňuje Felgr.
Krajské město dva roky bez bazénu?
S tím souhlasí i Kořínek. „Rekonstrukce bazénu na Tržním náměstí je naprosto nezbytná, o tom není pochyb, ale nechat po dobu 1,5 až 2 let krajské město bez bazénu? To mi nepřijde rozumné, ale nemám samozřejmě všechny informace, podle kterých je rozhodováno,“ uvedl.
Město má pro uzavření velkého bazénu vymyšlený náhradní plán. „Školy odplavou ve stávajících kapacitách, některé to budou řešit např. týdenními plaveckými kurzy, posuneme i povinnou výuku ze 2. a 3. třídy výš až do ukončení 1. stupně. Kluby budeme muset saturovat dotacemi na tréninky v okolních bazénech,“ vypočítal Langr.
Liberečtí Piráti ale možnou obnovu bazénu na Františkově chápou jako službu tamním lidem. „Lidé z Františkova se mají smířit s tím, že jim bude k současnému provozu jezdit po Švermově ulici navíc nejméně 70 kamionů denně. Plavecký bazén by byl pro školu i obyvatele Františkova pozitivní změnou (oproti kamionům),“ říká Felgr. Třídy by pak mohly vzniknout jiným způsobem. Liberečtí Piráti by preferovali možnost například kontejnerových tříd, podobně jako vznikla kontejnerová školka nebo možnou nástavbou nebo rozšířením více škol. Další variantou by také mohla být rozsáhlejší rekonstrukce ZŠ Ještědská.
Podle Langra ale jiná možnost zkapacitnění školy není. „Na kapacitu škol je nutné pohlížet globálně, nebo minimálně v kontextu sousedních spádů, nikoli úzce lokálně. Město má zákonnou povinnost udržovat dostatečně kapacitní síť. Momentálně jedou naše školy v průměru na 90 procent své kapacity, to není dlouhodobě udržitelné. A na druhé straně není pro rodiče komfortní každým rokem měnit spádovou vyhlášku, protože jim to notně komplikuje rodinný život,“ podotýká.
I zkapacitnění školy je podle náměstka službou pro místní obyvatele. „Není zpráva o modernizaci školy, nutného navýšení její kapacity, zlepšení jejího zázemí a využití letitého brownfieldu dobrou zprávou pro obyvatele jakékoli čtvrti? Vzdělává jejich děti a budoucí sousedy. To je pro mě nejvíc,“ myslí si.
Piráti za zachování bazénu přišli s peticí. Tu papírovou přímo ve čtvrti zatím podepsalo necelých čtyři sta lidí, další podpisy přibývají v elektronické petici. „Lidé by tam bazén chtěli, celé generace lidí z Františkova tam chodily plavat. Jejich zájem je zachovat bazén. Pokud jim tam město chce vpustit 70 kamionů a pak jim říct nám je jedno, co tam chcete, není dobré řešení,“ uzavírá Felgr.
