Ukrajinští Romové často žádají velkokapacitní ubytování. Úřady vytipovaly osm nemovitostí

Vnitro podle Rakušana zaslalo šéfovi Asociace krajů Martinu Kubovi seznam osmi nemovitostí v různých krajích, které jsou ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Lokálně prověřujeme, zda mají (kraje) pocit, že by fungovaly," řekl Rakušan.

V pondělí chce vicepremiér vytipovaná místa představit romským neziskovým organizacím, k záležitosti se ještě mají vyjádřit zástupci úřadu vlády. „Pokud na tom bude shoda, začneme tyto kapacity během 14 dnů obsazovat," dodal.

Příchozí chtějí většinou velkokapacitní ubytování

Rakušan už dříve upozornil na to, že část romských běženců tvoří lidé s maďarskými pasy, kteří podle společných unijních pravidel nemají nárok na pomoc v Česku, ale měli by o ni žádat v Maďarsku. Totéž se týká i lidí, kteří mají ukrajinský, ale ještě nějaký další pas, zmínil Rakušan. Jde například o případy uprchlíků s polským občanstvím.

Druhá skupina osob s ukrajinskými doklady chce podle něho společné ubytování. „Přicházejí s tím, že chtějí raději velkokapacitní ubytování než bydlet po třech, po čtyřech v menších kapacitách," vysvětlil Rakušan. Domluvu podle něj komplikuje často i to, že příchozí Romové nehovoří ukrajinsky.

Ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček uvedl, že úřady u uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi nezjišťují, zda jsou příslušníky některé menšiny.

Z více než 300 000 lidí z Ukrajiny, kterým české úřady vydaly víza, je podle odhadů zhruba 1 500 až 2 000 Romů, doplnil. Podle Vlčka i Rakušana by měly k situaci přistoupit aktivně romské iniciativy v Česku.