Osmdesát let po skončení druhé světové války a jednapadesát let od smrti romského partyzána Josefa Serinky budí jeho jméno a historie části Liberce v Kunratické ulici, kde byl za války liberecký koncentrační tábor a v něm internovaní Romové a Sintové, silné emoce. Na místě vznikl památník dětským obětem, který byl letos na jaře poškozen, později přibyla i lavička se jménem Josefa Serinky a s pamětní deskou. Na té se vandalové podepsali už dvakrát. A vůbec největší emoce pak vzbudil záměr přejmenovat část ulice právě po romském partyzánovi. Ten zastupitelstvo Liberce dvakrát neschválilo a náměstek primátora Ivan Langr se teď rozhodl umístit do ulice cedulku Serinkova takzvaně „na pankáče“.

Zastupitelstvo Liberce ve čtvrtek odmítlo návrh náměstka primátora pro kulturu, školství a cestovní ruch Ivana Langra (Starostové pro Liberecký kraj) na přejmenování části ulice Kunratická na Serinkova, tedy po odbojáři romského původu Josefu Serinkovi. Dotčené území má smutnou historii, mezi lety 1941 až 1943 v něm byl koncentrační tábor pro Romy. Přejmenováním části ulice by město podle radního vyjádřilo lidem, kteří v něm byli vězněni a posléze putovali do dalších koncentračních táborů a na smrt, úctu.

V Liberci někdo poničil pomník nazvaný Dětem, které nepoznaly svět. Jsou na něm jména 11 dětí, které za druhé světové války žily jen v nacistických lágrech. Narodily se v libereckém koncentračním táboře, kde byli internováni Romové a Sintové, a zemřely v Osvětimi. Z fotografie zveřejněné na facebookovém profilu Ivana Rouse ze Severočeského muzea je patrné, že jsou na bronzové desce se jmény dětí rýhy. Rous míní, že je neznámý vandal způsobil sekerou. Mluvčí policie Ivana Baláková uvedla, že policie bude okolnosti poškození památníku pečlivě zjišťovat.

Vláda přijala definici anticikanismu, tedy protiromských postojů. Podle vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové to naznačuje, že diskriminace není v Česku vítána. Řekla to na tiskové konferenci po zasedání kabinetu. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Kláry Šimáčkové Laurenčíkové jde o správný krok, jak odmítnout jakékoli předsudečné a stereotypní chování proti romské menšině v Česku.

Mezinárodní den Romů je sice až v pondělí, romská vlajka ale vlaje na krajském úřadě od pátečního rána. Kraj tím dává najevo podporu zvyků, tradic a kulturního života národnostních menšin.

Stand-up komik Daniel Ferenc před nedávnem upozornil na absurdní chování Romů, kteří se bouří po tragické události v Brně proti Ukrajincům a na demonstracích vystupují po boku těch, kteří dlouhodobě proti Romům brojili. Za to si vyslechl ostrou kritiku od části Romů. Sám přitom z komunity pochází. Jak vnímá kritiku na svou osobu a chybí podle něho v tuzemsku autorita, která by situaci uklidnila? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Od minulého týdne omezil kraj víkendový provoz asistenčního centra pomoci, během uplynulého víkendu však do KACPU přijelo více než padesát ukrajinských Romů. Všechny osoby se podařilo ještě ten den ubytovat i přesto, že kraj patří v republice mezi nejvytíženější v počtu ubytovaných běženců.

Úřady vytipovaly osm objektů, které by mohly být vhodné pro ubytování ukrajinských Romů. Podle ministra vnitra Víta Rakušana uprchlíci z romské menšiny většinou žádají velkokapacitní ubytování, problémem je i to, že často nehovoří ukrajinsky. O vybraných nemovitostech bude Rakušan v pondělí jednat s hejtmany i romskými neziskovými organizacemi.

Už několik týdnů vlaje před libereckou radnicí ukrajinská vlajka a také vlajka města Liberce. Tu ukrajinskou nyní na jeden den nahradila romská vlajka. Právě pátek 8. dubna je totiž Mezinárodním dnem Romů a město tak přikročilo k tomuto symbolickému gestu.

Policie vyšetřuje výroky muže, který na videu z restaurace v Novém Boru říká, že by Romové měli vzít nože a bodat s nimi Tomia Okamuru, předsedu hnutí SPD. Muž nejspíš bude mít problém, jeho výroky už prošetřuje policie, podle které jde o nebezpečné vyhrožování.