Záměr přejmenovat z piety část ulice Kunratická zastupitelstvo Liberce neschválilo
Zastupitelstvo Liberce ve čtvrtek odmítlo návrh náměstka primátora pro kulturu, školství a cestovní ruch Ivana Langra (Starostové pro Liberecký kraj) na přejmenování části ulice Kunratická na Serinkova, tedy po odbojáři romského původu Josefu Serinkovi. Dotčené území má smutnou historii, mezi lety 1941 až 1943 v něm byl koncentrační tábor pro Romy. Přejmenováním části ulice by město podle radního vyjádřilo lidem, kteří v něm byli vězněni a posléze putovali do dalších koncentračních táborů a na smrt, úctu.
Přejmenování části ulice Kunratická na Serinkova, tedy po odbojáři romského původu Josefu Serinkovi, vyznamenaném in memoriam prezidentskou Medailí za hrdinství, předložil v minulém týdnu radě města Ivan Langr. Radní s ním souhlasili, bod pak zamířil i do zastupitelstva, které se konalo ve čtvrtek 29. května. „Záměr přejmenování části ulice Kunratická na Serinkova bohužel neprošel o tři hlasy. Velmi mě to mrzí, protože jsme jako město opět ukázali, jak nám na romské komunitě nezáleží. Navíc proto, že to byl její vlastní nápad, aby se tím ideově ucelilo území, které má silnou linku k romskému holokaustu kvůli existenci nacistického lágru v letech 1941 – 1943 v oblasti kamenolomu. A ten lágr, jehož pomyslné koleje nakonec vedly do Auschwitz, provozovalo také město,“ uvedl pro Libereckou Drbnu Ivan Langr.
Část opozice navrhovala jiné řešení, pojmenovat po Josefu Serinkovi někdy v budoucnu novou ulici v připravované zástavbě Nová Kunratická. „S tím se ale nemohu ztotožnit. Jednak to místo nebude mít žádnou historickou autenticitu, jednak je to něco jako papalášská forma vzkazu Romům – my vám tu ulici tedy dáme, ale tam, kde chceme my. Takhle to nemůže fungovat,“ podotýká Langr.
V zatáčce u libereckého kamenolomu se dle historiků děly mezi lety 1941 až 1943 smutné věci. „Tamní internační/koncentrační tábor pro Romy, který tehdy spravovalo samo město, sloužil v rámci holokaustu jako výchozí bod do stanice Smrt. Tedy do Auschwitz či jiných nacistických vyhlazovacích táborů. Libereckým koncentrákem prošlo nejméně 130 Romů, historici přitom z osvětimských písemností zatím rekonstruovali dva transporty, které skončily v plynových komorách. V jednom z nich bylo i na 50 libereckých dětí romského původu. Po březnu 1943 byl tábor u kamenolomu zlikvidován, patrně již nebyl potřeba,“ uvádí fakta z historických zdrojů Langr.
Právě v zatáčce u kamenolomu stojí kvůli historickýcm souvislostem i pomník nazvaný Dětem, které nepoznaly svět. Ten na jaře někdo poškodil.
Myšlenky na přejmenování dolní části Kunratické ulice se radní Ivan Langr kvůli historickým souvislostem i vyjádření úcty Romům ještě nechce vzdát. „Patrně se pokusím záměr předložit ještě jednou,“ dodává.
