Padli při obraně vlasti. Připomeňme si zářijové boje o pohraničí v roce 1938
Během září roku 1938 došlo k ozbrojeným útokům v českém pohraničí ze strany sudetoněmeckých povstalců. V těchto dnech si tak připomínáme smutná výročí, kdy za vlast padli příslušníci stráže i celníci. Památníky těmto obětem najdeme v Heřmanicích, Habarticích, Horní Řasnici i Hrádku nad Nisou.
Henleinovský puč, Sudetoněmecké povstání či Sudetoněmecký freikorps. Tak se označuje série událostí, které následovaly po projevu Adolfa Hitlera 12. září na sjezdu NSDAP o utlačování německé menšiny v tehdejším Československu. „Tato událost byla pro nacisty jedinečnou příležitostí k vyostření situace v česko-německém pohraničí a razantnímu posunutí sudetoněmeckého problému do jiné dimenze," uvádí Emil Hruška.
Došlo tak k uměle vyvolaným nepokojům a mnoha ozbrojeným útokům. Rozkaz k zahájení provokací ze strany SdP přišel z Norimberku. Henleinovci se pak střetli s četníky i policisty nejen na Liberecku, ale i na dalších místech v oblasti Sudet.
Napadení v Hrádku nad Nisou
Už 17. září padla první oběť druhé světové války na Liberecku. Při ostraze během večera 16. září byl střelen devětadvacetiletý vojín Rudolf Zárybnický, hrádecký Čech. S Josefem Roubíčkem střežili železniční trať a úsek mezi Žitavskou a Oldřichovskou ulicí. Zaslechli zvuky v kukuřici, Roubíček se vydal na obhlídku a do strážního domku. Na Zárybnického vystřelili útočníci. Raněný vypověděl, že jej přepadli tři německy hovořící muži zezadu, nestačil se proto bránit. Zemřel druhý den v nemocnici.
Habartickou celnici ubránili
Napětí se vyostřilo mimo jiné právě na Frýdlantsku, v Habarticích došlo k masivnímu útoku henleinovců. Tehdy došlo v ranních hodinách 21. září k napadení celnice. Ozbrojení muži překročili hranici, zaútočili na budovu celnice a hustě ji ostřelovali. Provedli ve vlnách čtyři útoky, dobýt celnici se jim ale nepodařilo, mladí finančníci a vojáci ji urputně bránili. Zavolali ještě posily z Liberce, henleinovci se stáhli. Obránci měli čtyři raněné, jeden přišel o zrak. Na památku statečných celníků je dnes na místě bronzová pamětní deska, která byla odhalena v roce 1982.
Učitel v Heřmanicích byl zastřelen
Den poté, 22. září, přišel o život Otakar Kodeš, učitel české školy ve Frýdlantu a dobrovolník Stráže obrany státu. Freikorps obsadil velitelství SOS i část obce Heřmanice. Situace byla pro SOS nejasná a tak se její dva příslušníci – Otakar Kodeš a frýdlantský občan Perner vydali pro objasnění do Heřmanic. V polovině cesty je zastavila hlídka SOS, aby raději nepokračovali. To statečné muže neodradilo. Jenže po 100 metrech se ozval německý povel a výstřel. Kodeš byl zasažen, Pernera odtáhli a uvěznili v koncentračním táboře, kde zemřel.
Kodešův vrah, Max Freuher z Heřmanic, byl po válce vypátrán a Mimořádný lidový soud v Liberci jej v lednu 1947 odsoudil k trestu smrti. Pamětní deska je umístěna na přírodní památce Kodešově skále.
Vraždění v Srbské
Další den, 23. září, zemřeli při obraně vlasti příslušníci finanční stráže v Horní Řasnici v části Srbské. Kolem jedenácté hodiny večer hodin přišli na celnici dva českoslovenští Němci kvůli odbavení do Německa. Službu měl vrchní recipient finanční stráže Václav Čep. Když vyřizovat odbavení, byl zákeřně zastřelen z bezprostřední blízkosti ranou do spánku. Na další dva příslušníky finanční stráže zahájili útočníci palbu. Josef Vojta zemřel na místě, Bohumil Hošek podlehl těžkým zraněním ve frýdlantské nemocnici. Vrazi utekli, následovala kulometná palba na celnici.
Na místě dnes stojí 2. generace žulového památníku na hraničním přechodu Srbská – Miloszów. Původní památník zhotovil akademický sochař Oldřich Novotný a byl slavnostně odhalen 7. října 1945. Pomník se tehdy nacházel vedle budovy celního úřadu.
