TIP NA VÝLET: Tajemné vyhlídky, pomník a další místa v okolí Velkých Hamrů

„Často máme zajímavá místa či krásné výhledy doslova za domem. Vánoční svátky jsou příležitostí také pro vycházky či výlety s rodinou a možností taková místa objevit,“ říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

Vyhlídka Terezínka

Rozhlednu Terezínku ve Velkých Hamrech najdeme na na úbočí Černostudničního hřebene. „V roce 1853 nechal na skále vysoké 15 metrů upravit a opatřit zábradlím zděnou vyhlídku se schodištěm majitel jedné z tanvaldských přádelen Johann Mayer. Jeho manželka Therezie si oblíbila pohled z tohoto místa dolů – na kotlinu tvořenou soutokem říček Kamenice a Desné, proto dal zamilovaný továrník vyhlídce ve výšce 623 metrů nad mořem jméno Terezina výšina,“ uvedla v tiskové zprávě Anna Vašková, mluvčí krajského úřadu. Místo však častěji bývá označováno jako Terezínka. Místní zase užívají výraz Šouf podle německého loupeživého rytíře Schoffa, který se ve své tvrzi skrýval a podnikal dobrodružné výpravy. Jiná verze odvozuje jméno Šouf od německého Schafstein, tedy Ovčí kámen.

Vyhlídka Muchov

Na tanvaldsko-hamerském hřebeni se nachází skalnatý vrchol Muchov ve výšce 787 m. n. m. „Přes rozeklané vrcholové skalisko prochází z kamenů vyrovnaná hřebenová cesta, vybudovaná v době ještě před první světovou válkou jabloneckým horským spolkem. V současné době přes něj vede obnovená trasa Hřebenovky,“ popsala Vašková. Na vrcholu Muchova narazíme na několik desítek let starou kovovou věž telekomunikačního převaděče. Vrchol nabízí výhled na Smržovku, tanvaldskou kotlinu, údolí dolní Kamenice, Velké Hamry i Plavy. „Dle místních pověstí má na Muchově svůj úkryt známý jizerskohorský duch Muhu. V sedle pod Muchovem směrem k Černé Studnici stávala od roku 1924 horská chata Klubu československých turistů. V roce 1937 vyhořela a pozorný návštěvník ve stínu lesa může dodnes rozpoznat pozůstatky základů stavby,“ dodala mluvčí.

Svárov – pomník

Svárovskou stávku textilních dělníků připomíná památník ve Velkých Hamrech. Stávka se odehrála 31. března 1870, zemřelo při ní sedm lidí. Památník tvoří sousoší dvou dělníků, pamětní deska a sedm památníčků se jmény.

Velké Hamry

Na říčce Kamenici se leží železářské a cihlářské město Velké Hamry. „Výhodná poloha obce u vodního zdroje řeky Kamenice napomáhala rozmachu osídlení. Částí Velkých Hamrů jsou osady "Hamrska" a Bohdalovice. Dřívější pojmenování obce Hamersko a název Dolení a Hoření Hamr pocházejí od železných hamrů, které zde stávaly pravděpodobně ve 13. a 14. století,“ sdělila Vašková. Název Velké Hamry se ujal až v roce 1914, kdy došlo ke sloučení osad Hoření a Dolení Hamr v jednu obec. Ta byla v roce 1926 povýšena na městys. V roce 1942 se k Velkým Hamrům připojily osady Bohdalovice a Svárov. „Městem se Velké Hamry staly v roce 1968. Z historických památek se ve Velkých Hamrech dochoval novogotický kostel sv. Václava, kaplička sv. Václava z 18. století, textilní továrna či kaple sv. Anny z 19. století na Hamrskách. Z nových turistických zajímavostí je možné navštívit depozitář muzea socialistických vozů, který prezentuje motorismus východního bloku 50.–80. let minulého století,“ uvedla mluvčí.