Větrný park v Řasnici? Část místních je proti, rozhodne referendum
Devět větrníků má vyrůst v Horní Řasnici podle projektu společnosti W.E.B Větrná energie. Investor místním nabízí kompenzace v řádu statisíců ročně a dalších bonusů za každý větrník i fond pro občany, podle části obyvatel je ale projekt i přes kompenzace příliš rozsáhlý, může zhoršit kvalitu života i životní prostředí a měl by se přehodnotit nebo úplně odmítnout. V obci tak v termínu prvního kola prezidentských voleb proběhne referendum o tom, zda má vedení obce všechny kroky směřující k výstavbě větrníků zastavit.
W.E.B Větrná energie plánuje nad údolím mezi Horní Řasnicí, Dolní Řasnicí a Krásným Lesem vybudovat větrný park s devíti větrníky o celkovém výkonu 37,6 až 55,8 megawattu. Jednalo by se tak o největší podobný park v Česku. Místním společnost nabízí kompenzace. „Obcím zaručujeme garantovanou odměnu 400 tisíc ročně za každý větrník, kterou navýšíme o bonus z obratu v případě vyšších výkupních cen na trhu,“ vysvětlila jednatelka společnosti W.E.B Větrná energie Michaela Lužová.
Hranicí pro vyplácení bonusu je podle ní výkupní cena 2 000 korun za megawatthodinu. „Pokud tedy výkupní cena stoupne například na 2 250 korun, dostane obec za každou elektrárnu na svém území o více než 40 000 korun navíc oproti dnešku. Další peníze vložíme do fondu, z něhož při této ceně elektřiny získá každá domácnost ročně přes 9 000 korun,“ dodala Lužová.
Jenže i přes kompenzace část místních obyvatel větrný park o takovém rozměru odmítá. Obavy mají z přílišné blízkosti u domů, hluku, negativního vlivu na krajinu i velikosti elektráren. Proto přistoupili k referendu, návrh na jeho uspořádání podepsalo přes 30 procent právoplatných voličů. „Pokud se lidé rozhodnout projekt zastavit, je šance buď přijít s lepším návrhem, například o menším počtu elektráren nebo s větším ohledem na životní prostředí. Nebo zvážit opětně priority a požadavky občanů a popřemýšlet, zda tu vůbec nějaké větrné elektrárny potřebujeme, zda budou vůbec za daných podmínek efektivně sloužit,“ vysvětlila za přípravný výbor místního referenda Jolana Bláhová. Část místních totiž v obci už nechce žádné nové větrníky.
Přitom vedení všech tří obcí se s investorem dohodlo. Podle starosty Horní Řasnice Radka Halouna navíc obyvatelé projekt odsouhlasili už v roce 2019 v anketě. „Anketa byla otevřena několik dní, možnost vyjádřit se měli všichni. Výsledek byl přitom zcela jasný, u nás bylo pro 71 procent hlasujících při účasti více než dvou třetin oprávněných voličů, v Krásném Lese se pro větrný park vyslovilo 77 procent hlasujících,“ uvedl.
Podle Bláhové ale v době konání ankety v Horní Řasnici postrádali místní nezávislé a objektivní informace k záměru. „Lidé získali jen tendenční infoletáky od investora. Studie k záměru, například zoologické a hlukové, byly zveřejněny až o dva roky později,“ vysvětlila, proč se odpor zvedl až později. Podle ní se navíc tehdy obec ptala a méně větrníků.
Odpor místních považuje jednatelka společnosti W.E.B. Větrná energie za konkurenční boj. „Ačkoliv jsme roky aktivně komunikovali svůj záměr, v létě se objevilo pár jednotlivců, kteří se snaží místní přesvědčit o zrušení spolupráce s námi,“ říká Lužová.
Odpůrcům jde podle ní o zastavení právě projektu W.E.B. Větrná energie „Větrníky od jiného investora by jim nevadily. Konkurenční nabídka přitom existuje, od firmy založené letos v květnu, bez historie a zkušeností. Odměny, které slibuje konkurence, jsou ale zcela nereálné. Nabídka vychází z extrémně vysokých cen elektřiny, které panovaly krátký čas během letošní krize. Dlouhodobé ceny elektřiny na této úrovni by kompletně podřezaly ekonomiku, proto jejich sliby považujeme za nesplnitelné a populistické,“ pokračuje Lužová.
To ale odpůrci odmítají. „Otázkou v referendu v Horní Řasnici se nesnažíme prioritně zvýhodnit jiný projekt. Ale zastavit konkrétní, který podle nás z mnoha důvodů není pro zdejší prostředí a místní obyvatele přijatelný,“ vysvětluje členka přípravného výboru místního referenda Monika Levá.
Podle přípravného výboru zase nepůsobí seriózně investor, který přichází náhle s webovými stránkami a se svou aktualizovanou formou finanční nabídky krátce před referendem. „Nesnaží se především ovlivnit výsledky referenda? Je otázka, jak by postupoval bez vyhlášení referenda v Horní Řasnici. Obec by však měla nejdříve zrevidovat samotnou smlouvu o spolupráci, než jakoukoli další nabídku uzavře. Dle našeho názoru i názoru několika námi oslovených nezávislých právníků, není smlouva pro obec příliš výhodná,“ říká Levá.
Pro vedení obce je ale dohoda s investorem dobrá a přinese jim finance na projekty, na které by jinak nedosáhly. „Peníze bychom mohli využít třeba na vybudování místního vodovodu, část obyvatel totiž stále spoléhá na studny, což může být v suchých letech velký problém. Mohli bychom také konečně zajistit parkování u školy,“ vypočítala Stanislava Piněvská, starostka Krásného Lesa, v jejímž katastru má stát jeden z větrníků.
Projekt výstavby větrného parku je teprve na začátku, v procesu posouzení vlivu na životní prostředí EIA. Pro výstavbu bude nutná i změna územního plánu. A právě územní plán je součástí otázky v referendu. V ní jeho autoři chtějí zastavit všechny kroky vedoucí k výstavbě elektráren a změnu územního plánu odmítnout.
Pokud místní pokračování projektu schválí, stavět by se mohlo v letech 2024 nebo 2025.
