Proč plán navrhuje v Dolní Řasnici právě šest větrných elektráren a v Krásném Lese jednu, proč se informace o hlukových a zoologických studiích lidé dozvěděli loni v červenci nebo kolik peněz pro obec a obyvatele mohou elektrárny vydělat – to jsou jen některá z témat, která zaznějí na čtvrtečním setkání k Větrnému parku Řasnice. V prostorách dolnořasnické radnice ho organizuje investor projektu. Jednatelka společnosti W.E.B Větrná energie zve k věcné diskuzi zejména odpůrce záměru, kteří podle ní šíří nepřesné informace. Setkání proběhne 19. ledna od 14 do 19 hodin.

Devět větrníků má vyrůst v Horní Řasnici podle projektu společnosti W.E.B Větrná energie. Investor místním nabízí kompenzace v řádu statisíců ročně a dalších bonusů za každý větrník i fond pro občany, podle části obyvatel je ale projekt i přes kompenzace příliš rozsáhlý, může zhoršit kvalitu života i životní prostředí a měl by se přehodnotit nebo úplně odmítnout. V obci tak v termínu prvního kola prezidentských voleb proběhne referendum o tom, zda má vedení obce všechny kroky směřující k výstavbě větrníků zastavit.

Plánovaná výstavba větrných elektráren ve Frýdlantském výběžku naráží na odpor místních. Obavy mají z přílišné blízkosti u domů, hluku, negativního vlivu na krajinu i velikosti elektráren. I to zaznělo na středeční několikahodinové vzrušené debatě v Dolní Řasnici, kde firma W.E.B Větrná Energie představovala svůj záměr.

Hned jedenáct větrných elektráren plánuje nedaleko Horní a Dolní Řasnice postavit soukromá firma. Větrný park Řasnice, jak se projekt jmenuje, bude mít po dostavbě větší výkon než všechny větrné elektrárny v Libereckém kraji dohromady. Proti se ale postavili někteří místní obyvatelé, kteří založili občanskou iniciativu Zdravá Řasnice a proti záměru protestují.

Ani třiadvacátý prosinec se neobešel bez nehod. Hned dvě vážnější se zraněním během odpoledne řešili i krajští hasiči. U Dolní Řasnice auto narazilo do stromu, na silnici 13 u Bílého Kostela zase řidič nezvládl jízdu a auto otočil na střechu.

Škody za zhruba 47 milionů korun zůstaly podle předběžných odhadů v Libereckém kraji po povodni, která před týdnem zasáhla hlavně Frýdlantsko. Největší škody velká voda napáchala v areálu firmy CEMVIN v Černousích a také v Jizerskohorském technickém muzeu v Bílém Potoce.

Na Frýdlantsku začali uklízet po víkendové velké vodě. Lidé čerpají vodu ze sklepů a zahrad, vyklízejí zničené věci. Poškozené jsou někde krajnice silnic a mostky, škody půjdou do milionů. Zdaleka ale nebudou takové, jako před deseti lety při bleskových povodních, po nichž zůstaly v Libereckém kraji škody za více než osm miliard korun. Vody bylo tentokrát méně a pomohla i protipovodňová opatření vybudovaná v minulých letech.

Původně měla Střední škola lesnická a hospodářská ve Frýdlantu v plánu seminář pro studenty zaměřující se právě na zadržování vody. Jenže protože lavice jsou nyní prázdné, pustili se do práce pedagogové i starosta Frýdlantu Dan Ramzer.

Hasiči byli během včerejšího dne téměř neustále na nohou. Zejména na Frýdlantsku totiž monitorovali vodní toky. Zvýšená hladina si nakonec vyžádala i pytlování.

Po loňském Czaroteku, kdy se do Krásné Studánky sjelo několik tisíc lidí, nyní tekknaři změnili strategii a po celé zemi uspořádali několik teknoparty na legálně pronajatých pozemcích. Jedním z nich je i prostor mezi Dolní a Horní Řasnicí.