První projekt z Fondu Turów. V červnu má začít rekonstrukce úpravny vody v Machníně
Na 159 milionů korun bez daně vyjde rekonstrukce úpravny vody v libereckém Machníně. Peníze půjdou z Fondu Turów, který vznikl právě pro podobné projekty. Stavba má začít už v červnu a patří k letošním největším projektům Severočeské vodárenské společnosti (SVS). Hotovo má být v roce 2025.
„Rekonstrukce úpravny je první předpoklad k tomu, abychom měli dostatek pitné vody do nových vodovodů ve Václavicích a Horním Vítkově a zároveň jsme měli bezpečný zdroj vody pro Hrádek nad Nisou, který je teď z 60 procent zásobován z vodního zdroje Uhelná, kde voda v posledních desetiletích klesá," uvedl hejtman Martin Půta. Základem fondu je 35 milionů eur (823 milionů korun), které kraj dostal od polské vlády a společnosti PGE jako kompenzaci za škody způsobené těžbou uhlí v dole Turów u česko-polské hranice. Aktuálně je v něm díky úrokům k dispozici 887,85 milionu korun.
I proto je liberecký hejtman přesvědčen o tom, že smlouva mezi Českem a Polskem o řešení dopadu dolu je dobrá. Nejenže česká strana získává z Polska informace o měření hluku, prašnosti, poklesu terénu nebo úbytku vody, které dosud neměla, přestože se tam těží 75 let. „Ale postavíme ve Václavicích, Horním Vítkově, Kunraticích a Bulovce vodovody, které tam Česká republika nebyla schopná postavit od druhé světové války. To považuji za velký úspěch pro lidi, kteří v těch lokalitách žijí," dodal.
Kraj spustil také Fond malých projektů, a to na základě česko-polské dohody o Turówu. „Na konci loňského roku jsme vyhlásili první výzvu k příjmu žádostí. Obdrželi jsme jich šest s celkovými výdaji 934 tisíc eur a požadovanou podporu ve výši 358 tisíc eur. Nyní přijaté návrhy kontrolují odborníci a už chystáme druhou výzvu s alokací 500 tisíc eur, u které bude příjem žádostí pokračovat do konce letošního září,“ dodal hejtman.
České i německé území v polském pohraničí je postiženo dopady pokračující těžby hnědého uhlí v polském dole Turów. Bez ohledu na námitky sousedů Polsko prodloužilo těžbu do roku 2044. Důl zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, plánuje důl rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Odtoku vody z českého území by měla zabránit podzemní bariéry, před prachem a hlukem z dolu by měl lidi na české straně ochránit zemní val.
