Před 90 lety začal provoz kabinkové lanovky na vrchol Ještědu
Turisté mířící na horu Ještěd se od začátku 30. let minulého století mohli na vrchol svézt lanovkou, jež se začala stavět v červnu 1932. Chrudimské firmě František Wiesner, z níž se po znárodnění stal národní podnik Transporta, trvalo její vybudování pouhý rok. První pasažéři se dřevěnými kabinkami, jež provozovaly Československé státní dráhy, mohli svézt už 27. června 1933. Někteří Němci ale podle historiků tenkrát odmítali jezdit lanovkou postavenou českou firmou.
Lanovka je ale od tragické nehody v říjnu 2021 mimo provoz. Je ve vlastnictví Českých drah, které ale nechtějí do její obnovy investovat. Náklady se odhadují na 250 až 300 milionů korun. Dopravce jedná s městem Liberec, které má zájem lanovku převzít. Záměr jednomyslně schválilo zastupitelstvo města loni v listopadu. Nyní se zpracovávají odhady ceny nemovitostí a pozemků lanovky.
Při nehodě se tehdy přetrhlo tažné lano a spadla jedna ze dvou kabin, při nehodě zemřel průvodčí. V kabině pro 35 lidí byl sám. Třinácti cestujícím ve druhé kabině se nic nestalo, zůstala viset na nosném laně 15 metrů nad zemí. Průvodčímu se podařilo aktivovat záchrannou brzdu a kabinu, která po přetržení tažného lana prudce sjížděla zpátky k dolní stanici, zastavit. Policisté neštěstí vyšetřují pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti, nikoho konkrétního dosud neobvinili.
Několikaletou odstávku kvůli modernizaci už jednou dvoukabinová lanovka na Ještěd zažila, mimo provoz byla v letech 1971-1975. Tragédie z roku 2021 byla první v její téměř devadesátileté historii.
Současná lanovka má na délku téměř 1200 metrů, dolní stanice je v nadmořské výšce 600 metrů, vrchní u hotelu s vysílačem o 400 metrů výš. V nejvyšším bodě u podpěry se lanovka dostává 30 metrů nad zem. Ročně přepravila kolem čtvrt milionu cestujících.
Záměr vybudovat ještědskou lanovku se datuje rokem 1924. Předložil ho Německý horský spolek pro Ještědské a Jizerské hory, který byl majitelem hotelu na Ještědu. Návrh vypracovala firmy Adolf Bleichert a spol. z Lipska, později byl však projekt i realizace zastaven. Celou zakázku pak přebrala na náklady Československých státních drah známá chrudimská strojírenská firma František Wiesner.
