Lidé si kupují opuštěné řopíky. Stát jich má stále k prodeji dost i na Liberecku
Další z opuštěných řopíků na Liberecku má nového majitele. Bunkr v katastru obce Svárov u Liberce koupil v aukci zájemce na necelých 80 tisíc korun. V tomto roce jde už o několikátý řopík, které touto cestou prodal uchazečům Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).
Úřad převzal řopíky od Ministerstva obrany a postupně je nabízí k prodeji. O naposledy prodaný bunkr ve Svárově měli zájem dva uchazeči, povinnou kauci však složil jen jeden a stal se tady následně po vydražení jeho novým majitelem. Bunkr na pozemku o velikost 21 metrů čtverečných koupil za 79 900 korun.
V srpnu letošního roku ÚZSVM nabídl v aukci řopík u Krásné Studánky, kde projevili zájem tři uchazeči. „Do aukce na bunkr se přihlásili tři zájemci, dva z nich pak složili požadovanou kauci a mohli se tak účastnit samotného přihazování. Po 17 příhozech navýšili nejnižší podání stanovené na 60 700 korun na vítězných 76 700 korun, a i tento řopík tak našel nového majitele,“ informoval o průběhu dražby úřad.
Zájemce neodradila od koupě ani skutečnost, že železobetonová stavba je bez inženýrských sítí a není uzavřená. Stojí uprostřed rozsáhlého lesa, který je ve vlastnictví státního podniku Lesy ČR a k řopíku je přístup možný pouze pěšky.
V červenci touto cestou zase získali do vlastnictví řopík lidé v Machníně, kterým stál léta na pozemku.
V nabídce má ÚZSVM v Libereckém kraji ještě další řopíky. Například na Panenské Hůrce na Liberecku, v Kněžicích v Lužických horách či v Andělské Hoře u Chrastavy. Podrobnosti najdou zájemci na portále www.nabidkamajetku.cz.
Označení řopík má původ ve výkonném orgánu, kterému příslušelo tato opevnění v letech 1935-1938 vybudovat. Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) vzniklo v roce 1935 a lidové označení řopík získaly obranné pevnůstky nedlouho poté. Každý řopík má své unikátní označení kombinující čísla a písmena, díky kterému je možné ho přesně lokalizovat a také se dozvědět jeho konkrétní parametry, jako například typ a umístění střílen či datum betonáže.
Linie pohraničního opevnění vystaveného v Československu v letech 1935-1938 jako obrana proti Německu, Maďarsku, Rakousku a Polsku je v zahraničí známá také jako Benešova linie. Řopíky, tedy pevnůstky lehkého opevnění, dále v linii doplňovaly železobetonové objekty těžkého opevnění, například dělostřelecké tvrze nebo pěchotní sruby. Pevnůstky lehkého opevnění mají vzor ve stavbách Maginotovy linie. Původně se počítalo s výstavbou 15 463 řopíků, nedokončilo se jich však ani 10 000.
Zdroj: ÚZSVM
