O knize mapující zbrojní průmysl a tábory v našem regionu bude s veřejností besedovat autor Ivan Rous
Na území dnešního Libereckého kraje fungovalo za 2. světové války více než 300 táborů a desítky podniků a továren, v nichž vykonávaly otrockou práci tisíce lidí. I zdejším krajem šly neblaze proslulé pochody smrti do koncentračních táborů, i zde umíraly tisícovky nešťastníků.
Na téměř pětistovkách stránek popisuje příběhy táborů, továren i lidí liberecký autor Ivan Rous ve své nové knize Zbrojní průmysl a tábory I. Kniha vyšla po více než deseti letech intenzivní práce a detailně zkoumá události druhé světové války z pohledu zbrojního průmyslu v nacistických nucených pracovních táborech na území Libereckého kraje a Jablonecka.
Každý, koho téma zajímá a chce se dozvědět ještě o něco víc a setkat se s autorem, má jedinečnou možnost ve čtvrtek 2. listopadu. Beseda a setkání s autorem se uskuteční od 18 hodin v prostorách kavárny Pošta na náměstí Dr. Edvarda Beneše v Liberci.
„Kniha je úplně novým pohledem na druhou světovou válku ve smyslu dění v říšské župě Sudety. Především úloha zbrojních inspektorátů se ukazuje jako zásadní pro veškeré dění v říšské župě Sudety, a to od instalace průmyslu navzdory přáním a očekáváním dřívějších majitelů továren přes zavírání a nové využití škol až po obrovské přesuny osob,“ popisuje Eva Hašek Dóšová, šéfredaktorka Kalendáře Liberecka, který je vydavatelem knihy a pokračuje: „V tomto pohledu se jeví politické figury, například Konrád Henlein, sice jako tváře a představitelé nacismu ale fakticky bez rozhodovací moci. Kniha je tak zcela novým pohledem na fungování říšské župy Sudety a ukazuje jako především prostor pro průmyslovou expanzi německé říše.“
První část knihy se zaměřuje na organizaci zbrojní výroby a vliv Zbrojní inspekce, prodloužené ruky Speerova ministerstva, zejména na Zbrojní inspektorát 4b v Liberci, obrovský úřední aparát, který zasahoval do všech tehdejšího života. Centrálně rozhodoval jak o výrobě, tak o využití jednotlivých objektů. Spojoval se s nacistickým průmyslem, včetně otrocké práce a dvou důležitých nařízení: pohřbívání zajatců mimo hřbitovy od roku 1941 a Speerovy "Akce T" na přemístění dělníků v roce 1945, související s trasami pochodů smrti. Druhá část knihy mapuje zbrojní podniky, včetně Tanwalder Textilwerke, který vyráběl komory raket V2 a převodovky do tanků. Třetí část se věnuje zbrojním podnikům, které se přesunuly do regionu, i když původně nesouvisely se zbraněmi, například liebiegovy podniky v Liberci a Svárově. Čtvrtá a nejrozsáhlejší část se zabývá zbrojní výrobou a tábory nucené práce v mikroregionech a městech v celém regionu.
Kniha bude k dostání na besedě, kde si ji mohou nechat zájemci podepsat od autora.
