Turnovské kamenářství se dostalo na národní seznam tradiční lidové kultury
Turnovská tradice zpracování drahých kamenů byla zapsána na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Zařadila se tak mezi unikátní fenomény, jimiž je například Slovácký verbuňk, Jízdy králů na Slovácku, tradice krajkářství na Vamberecku a další ojedinělé tradice.
Za letošní rok bylo turnovské kamenářství zapsáno společně s další významnou lidovou tradicí v podobě obřadního párového tance „zavádka“ z oblasti Hanáckého Slovácka.
„Zápis na Národní seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR je tak prestižní záležitostí a významným úspěchem nejen Muzea Českého ráje v Turnově a mistrů brusičů jakožto předkladatelů nominace, ale také obyvatel regionu, který je od nynějška na republikovém soupisu – čítajícím aktuálně 33 položek – zastoupen vedle výroby tradičních perličkových ozdob z Poniklé, tradičních sklářských dovedností a ruční výroby masopustních masek v Zákupech také mimořádným turnovským fenoménem, tzv. kamenářstvím,“ říká Lenka Laurynová, zpracovatelka nominace a kurátorka sbírkových fondů výtvarného umění a šperku Muzea Českého ráje v Turnově.
Turnovští věří, že, stejně jako u vánočních ozdob z foukaných perliček, se podaří otevřít cestu k přípravě nominačního procesu na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva (UNESCO). „U našich zahraničních partnerů s podobnou tradicí v oblasti broušení drahých kamenů v německém Idar-Obersteinu již takovéto snahy probíhají, získat podporu pro mezinárodní nominaci se tedy v tuto chvíli jeví jako reálné a díky našim dlouholetým dobrým kontaktům také pravděpodobné,“ doplnila Laurynová.
Turnovsko tak stvrdilo svou jedinečnou, ústřední pozici v provozování této specifické řemeslné činnosti a uchovávání této tradice v rámci celé České republiky. Broušení drahých kamenů je vysoce specializovaným rukodělným odvětvím, jehož kořeny sahají ve zdejším regionu až do 16. století a jsou neodmyslitelně spojeny se zdejšími přírodními podmínkami v podobě bohatých zdrojů drahých kamenů v Českém ráji i Podkrkonoší. Ty zde byly místními obyvateli hledány a zpracovávány již od prehistorických dob, což dokazují bohaté archeologické nálezy. Charakter brusičské práce i vlastnosti drahé suroviny vyžadují naprosto precizní, trpělivou, poučenou a soustředěnou práci, která klade na brusiče („kamenáře“) vysoké požadavky. To je také příčinou dodnes přetrvávající tradiční podoby tohoto řemesla, kam mechanizace vstoupila jen velmi okrajově.
I v 21. století se jedná o ruční práci za použití po staletí výrazně nezměněných nástrojů a pomůcek i technologických postupů. Přesto se tento jedinečný obor neustále vyvíjí a podílí se na nejmodernějších výzkumech a technologiích díky zdejším progresivním firmám, které využívají zejména synteticky pěstované krystaly pro vědu a výzkum v oblasti astronomie, optiky, osvětlovací techniky, medicíny a dalších oborů.
