Ohňostroje jsou jedovaté a karcinogenní. Velké jsou ale bezpečnější, varuje vědkyně
Zábavní pyrotechnika obsahuje velké množství toxických kovů, které mohou zůstávat v životním prostředí. Mohou být i karcinogenní a poškozovat například nervovou soustavu nebo vývoj dětí. Škodlivé látky podle ní nejvíce dopadají na děti, seniory nebo lidi s dýchacími a srdečními problémy.
Spektrum účinků ohňostrojů je široké a podle Táni Závodné z Ústavu experimentální medicíny AV ČR záleží na tom, jakou směs pyrotechniky lidé použijí, podstatná je i barva ohňostroje. Množství odpálených ohňostrojů je zásadní, protože účinky jsou úzce navázané na koncentraci škodlivých látek, přesto se podle Závodné dají velké ohňostroje považovat za bezpečnější. Jedná se sice o jeden delší ohňostroj, ale koncentrace většiny látek je menší, než u ohňostrojů, které si lidé odpalují sami.
„Další věc je, že ty velké ohňostroje jsou pořizovány z oficiálních obchodů, takže by neměli obsahovat určité ty nejvíce nebezpečné látky. Rozptyl, ke kterému dochází, je ve vyšších výškách. To znamená, že my nejsme exponování až tak přímo jako z těch ohňostrojů, které si odpalujeme sami,“ řekla vědkyně. Zároveň pokud si lidé dělají ohňostroj například na zahradě svého domu, musí počítat s tím, že se jim tam budou nebezpečné látky kumulovat.
„Obecně bych řekla, že to domácí amatérské odpalování je z hlediska možných rizik nebezpečnější,“ míní vědkyně. Riziko se podle ní zároveň zvyšuje množstvím ohňostrojů, které lidi vypustí. Ohňostroje mají podle Závodné krátkodobé i dlouhodobé negativní účinky na zdraví. Největší riziko je podle ní to, že řada látek v organismu i životním prostředí zůstává, lidé jsou jim tak vystaveni i dlouho poté, co už pyrotechniku nepoužívají. Mezi krátkodobé negativní účinky podle vědkyně patří nevolnost nebo dýchací problémy.
Studií, které zkoumají účinky zábavní pyrotechniky na zdraví člověka podle vědkyně není mnoho, například epidemiologické studie je složité provést. Existuje ale velké množství studií, které zkoumají množství vypouštěných látek a jejich chemické složení.
„Studie, které jsou, ukazují, že může docházet k poškození zdraví i při krátké akutní expozici, zejména u lidí, kteří už mají nějakou predispozici nebo nějaké zdravotní problémy dýchacího typu nebo srdečně-cévní soustavy,“ řekla.
Barevných efektů ohňostrojů se docílí přimícháním konkrétního chemického prvku, který dokáže při hoření uvolnit část své energie formou specifického barevného záření. Například za červenou barvou stojí přidání stroncia a lithia, za oranžovou vápník. Zelenou barvu propůjčuje ohňostrojům baryum, žlutou sodík a modrou měď. Draslík, cesium a rubidium nebo kombinace mědi a stroncia zajišťují fialový efekt, hořčík v kombinaci s hliníkem nebo titanem barví ohňostroj do stříbrné a bílé barvy. Většina těchto kovů se podle expertního stanoviska Akademie věd ČR do ohňostrojů přidává ve formě, která je pro člověka i životní prostředí vysoce toxická.
