Rekonstrukci střechy lázní v Jablonci nad Nisou zkomplikovaly dřevokazné houby
Dřevokazné houby zkomplikovaly rekonstrukci střechy městských lázní v Jablonci nad Nisou, na kterou je letos v rozpočtu připraveno osm milionů korun. Odhalil to stavebně-technický průzkum, který radnice nechala před zahájením prací udělat. Teď se tam ještě dělá mykologický průzkum, který by měl určit rozsah té opravy, řekl primátor Miloš Vele (ODS). V blízké době by podle něj měla radnice vypsat výběrové řízení na dodavatele opravy.
V centru Jablonce postavili lázně v letech 1908 až 1909 podle projektu architekta Rudolfa Hemmricha, který je autorem lázeňské budovy i v Novém Městě pod Smrkem, navrhnul kostel v nedaleké Loučné nebo rozhledny na Černé Studnici, Bramberku a v Proseči. Podobu secesní budovy lázní výrazně poznamenaly necitlivé úpravy v 60. letech minulého století, kdy přišla o venkovní štukovou výzdobu. Dochovala se ale původní dokumentace a také mnohé původní prvky jako okna, dveře nebo dlažby.
Lázně město posunuly
Lázně byly první z velkých budov, které Jablonec počátkem 20. století financoval. „Město posunuly o strašně velký kus dopředu, najednou se objevil palác sportu a moderního života, kde si lidé za pár haléřů mohli koupit vysprchování, dostali k tomu mýdlo, ručník, mohli tam chodit plavat. Měli tam služby maséra, lidé si mohli dát lázně třeba uhličité nebo rašelinné. Mohli jít dokonce pod střechu se opalovat na místo, které už vlastně dneska skoro nikdo nezná," řekl Lubor Lacina autor knihy: Jablonecké lázně - prozatím nedokončený příběh.
Město posunuly o strašně velký kus dopředu, najednou se objevil palác sportu a moderního života, kde si lidé za pár haléřů mohli koupit vysprchování, dostali k tomu mýdlo, ručník, mohli tam chodit plavat. Měli tam služby maséra, lidé si mohli dát lázně třeba uhličité nebo rašelinné.
Jablonecké lázně byly jedny z prvních v českých zemích, už léta jsou ale nevyužité a chátrají. Za posledních 20 let posuzovala radnice několik způsobů jejich využití, nejdál se dostaly plány na přestavbu na městskou knihovnu, objevil se také návrh vybudovat tam rehabilitační centrum pro seniory nebo ateliéry liberecké univerzity. Nic se ale nakonec nerealizovalo. Objekt také radnice nabízela soukromým investorům, zájem o něj ale nebyl.
Primátor chce původní stav
„Já bych byl strašně rád, kdyby se lázně vrátily do původního stavu, aby tam byl bazén, který tam byl, a který tam vlastně je. A vedlejší část nabízí různé komerční využití pro manikúru, pedikúru, maséry a podobně. Věřím tomu, že to půjde, když se zpracuje dobře podnikatelský záměr. Je tam obrovský technický suterén, kdyby se to otevřelo do Tyršových sadů, tak si dovedu představit, jak tam sedím na terase a je tam krásná vinárna," řekl Vele.
Obnova budovy přijde na desítky milionů korun, přednost tak zatím dostaly jiné projekty. „Určitě není v možnostech města opravit ty lázně kompletně celé, věřím, že se nám podaří najít třeba i někoho, kdo by s námi na tom spolupracoval, aby nám opravdu ty lázně nespadly, aby mohly začít sloužit tomu účelu, který měly," dodala náměstkyně primátora Jana Hamplová (Starostové pro Liberecký kraj).
