Dědička rodu Walderode získá mobiliář zámku Hrubý Rohozec, NPÚ se neodvolá
Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom dnes okresní soud v Semilech. Verdikt není zatím pravomocný. Národní památkový ústav (NPÚ) se ale odvolávat nebude, řekla ČTK regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová. Podle ní očekávají, že se s dědičkou rodu dohodnou. Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk uvedl, že se dědička nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. Sbírky zůstanou v zámku, řekl.
"Vzhledem k tomu, že pro NPÚ je naprosto klíčová a zásadní záchrana a ochrana památek, bylo i v kontextu velkorysého příslibu paní doktorky Kammerlander o věnování objektu – a mobiliáře - státu rozhodnuto, že NPÚ nebude dále pokračovat v soudním sporu a bude plně akceptovat vynesený rozsudek," řekla Bidlasová.
S ohledem na rozsah této restituční kauzy se dnes soud zabýval jen mobiliářem zámku. O budově, která je národní kulturní památkou, nerozhodoval. Vdova po Karlovi des Fours Walderodem by měla získat přes 5000 položek z vybavení zámku, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několik set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat.
Právní zástupce Kammerlanderové, Roman Heyduk, byl s rozhodnutím soudu spokojený. "Rozsudek se v zásadě dal očekávat, poněvadž soudce už předeslal, že považuje nárok za odůvodněný. A pochopitelně po takřka 34 letech, co se ta věc vleče, alespoň jedna část je skončena," řekl Heyduk novinářům.
Zároveň uvedl, že se Kammerlanderová nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. "Zatím to není pravomocné, ale nebude se na stavu současném nic měnit. Sbírky zůstanou v zámku a zámek zůstane v Turnově," řekl Heyduk. Potvrdil také, že dědička rodu uvažuje, že v případě soudního vítězství zámek daruje státu. "Velmi vážně o tom uvažuje, že vzhledem k tomu, že do zámku bylo hodně investováno Českou republikou, že tento zámek České republice věnuje," řekl. Sbírky by si ale podle něj chtěla ponechat ve svém vlastnictví. "Sbírky by zůstaly v zámku, ale ve vlastnictví paní Kammerlanderové na základě dohody o zápůjčce," dodal Heyduk.
Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Šlechtický rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Ve sporu rodu jde kromě zámku, který je národní kulturní památkou, také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku.
Šlechtickému rodu zámek a panství v Turnově a okolí zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy Walderode byl považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě již definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947. To znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku, což dnes potvrdil i semilský soudce Michal Polák.
"Soud vycházel z toho, že v roce 1947 bylo vráceno doktoru Walderodemu československé občanství. A v tom rozhodnutí je zahrnut i závěr o tom, že se pan doktor Walderode neprovinil proti československému státu. Tehdejší orgány měly všechny potřebné informace k tomu, aby mohly řádně rozhodnout a soud nyní nemá důvod, aby se od tohoto rozhodnutí odchýlil,“ řekl novinářům Polák.
