Reklamovat můžete i jídlo ze stánku. V jakých případech?
Léto přeje občerstvení ze stánků. Ať už si kupujete zmrzlinu na koupališti, langoš na pouti nebo jídlo na festivalu, i v těchto případech máte jako spotřebitel právo očekávat, že dostanete to, za co jste zaplatili. Pokud tomu tak není, můžete žádat nápravu. Víte, jak na to?
Ne každá nespokojenost je důvodem k reklamaci
Chuť je z velké části subjektivní. Pokud vám jídlo nechutná jen proto, že se vám nepozdává kombinace chutí nebo použití ingredience, kterou nemáte příliš v lásce, nejedná se o vadu, pro kterou by vám podnikatel musel vyjít vstříc a vrátit peníze.
„Jinak je tomu v případě, kdy je jídlo objektivně vadné. Může jít například o jídlo spálené, nedopečené, připravené ze zkažených surovin nebo v rozporu s objednávkou. Jestliže obsluha souhlasí s přípravou pokrmu bez určité suroviny, ale přesto ji do jídla přidá, jde o vadu, kterou lze reklamovat,“ říká za spotřebitelskou organizaci dTest mluvčí Lucie Korbeliusová.
Provozovatel stánku odpovídá i za balené potraviny
Reklamovat lze nejen jídlo připravené přímo ve stánku, ale také potraviny, které v něm provozovatel pouze prodává. Může jít například o balené zmrzliny, nápoje nebo jiné balené potraviny.
„Pokud si dítě vybere zmrzlinu a po rozbalení zjistíte, že chybí dřívko nebo že byla zřejmě již před prodejem rozmrzlá a následně znovu zmrazená, můžete požadovat výměnu za nový kus nebo vrácení peněz,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Množství nesedí?
Jestliže je u pokrmu uvedena jeho hmotnost nebo jiné množství, musí prodávající dodat právě takové množství, které deklaruje nebo na jakém se se spotřebitelem dohodl. Má-li spotřebitel pochybnosti, že tomu porce neodpovídá, může žádat o její překontrolování.
„Za tímto účelem je prodávající povinen mít k dispozici ověřená měřidla. Pokud se ukáže, že jídla bylo skutečně méně, může spotřebitel žádat dodání chybějícího množství nebo alespoň přiměřenou slevu,“ podotýká Korbeliusová.
Jak tedy na to?
„Reklamaci je vždy vhodné uplatnit co nejdříve. V případě připravovaných pokrmů nebo i běžných balených potravin to platí dvojnásob,“ upozorňuje Hekšová. Čím více času od koupě uplyne, tím obtížnější může být prokázat, že bylo s občerstvením něco špatně již při převzetí a vada nevznikla až následným nevhodným zacházením nebo skladováním.
„Máte-li v plánu občerstvení konzumovat mimo stánek, je vhodné ponechat si pro případnou reklamaci účtenku. Není to však podmínkou úspěšné reklamace. Koupi lze totiž prokázat i jinými způsoby. V některých případech může postačit i samotný charakter prodávaného jídla, pokud je natolik specifické, že jej prodává jen konkrétní prodávající,“ podotýká mluvčí dTestu.
Nevolnosti a náhrada újmy?
Výjimkou nemusí být ani situace, kdy po pozření nějakého jídla přijdou na řadu nevolnosti. V létě třeba z důvodu zkaženého masa nebo nesprávně skladované majonézy či zmrzliny.
„Vznikne-li spotřebiteli v důsledku porušení povinnosti prodávajícího, například vinou špatného skladování potravin nebo prodejem potravin prošlých újma na zdraví, může po prodávajícím požadovat náhradu takto způsobené újmy. Ta může zahrnovat například náklady na léčení nebo bolestné. Pro uplatnění nároku je dobré uchovat si lékařskou zprávu nebo doklady potvrzující výši nezbytných nákladů,“ uzavírá Korbeliusová.
