Liberecká záchytka se osvědčila, potřeba by byly další dvě v kraji
V Libereckém kraji je jediná protialkoholní záchytná stanice, a to v areálu liberecké nemocnice. Její kapacita je sice dostatečná, k lepšímu pokrytí kraje by ale pomohlo vytvoření dalších dvou stanic na Českolipsku a v regionu Jilemnice, tedy v místech nejvzdálenějších od Liberce. Podle krajského radního pro zdravotnictví Petra Tulpy (Starostové pro Liberecký kraj) to ale zatím není reálné.
"Tato služba je nepopulární, ale potřebná. Avšak finanční prostředky ani odborný lékařský či pomocný personál nejsou k dispozici, tak se s tím mnoho pokroku nedá udělat," uvedl Tulpa. "Když k tomu připočteme častou nevymahatelnost nákladů spojených s výkonem záchytu ve stanici dohromady s bezzubým zákonem, je tato služba problémová a ztrátová, proto o ni nemá nikdo zájem," dodal.
Podle primáře psychiatrie liberecké nemocnice Jaromíra Honse zaplatí za pobyt na záchytce jen 22 procent lidí. Nemocnice si za něj účtuje 3500 korun a dalších několik set korun za toxikologické vyšetření krve. "Loni jsme měli 771 záchytných pobytů, o rok dříve 758," uvedl Hons. Liberecký kraj na provoz záchytky přispívá pěti miliony korun ročně. S tím, jak službu liberecká nemocnice zajišťuje, je kraj spokojený.
"Liberecká stanice má všechno, co je potřeba. Odborné lékaře i psychiatry, samostatnou provozovnu s kapacitou deseti lůžek včetně pomocného personálu," uvedl Tulpa. Nejvíce vytížená je liberecká záchytka v pátek a v sobotu.
Na libereckou záchytku vozí opilé například z České Lípy. „Libereckou záchytnou stanici po jejím otevření využíváme a v průměru do ní dodáváme jednoho klienta během 14 dnů. Samozřejmě jsou to pro nás dvě hodiny strávené na cestě navíc a uvítali bychom záchytku umístěnou přímo v České Lípě. Protialkoholní záchytnou stanici pro Českou Lípu jsme však postrádali řadu let, takže v současné době jsme velmi rádi alespoň za toto řešení,“ shrnul velitel českolipské městské policie Vladimír Jeník.
Záchytná stanice v liberecké nemocnici je v provozu od prosince 2012, ve stotisícovém městě se ji tehdy podařilo obnovit po 12 letech. Hlavním důvodem k jejímu opětovnému otevření byly problémy s opilými pacienti na ambulancích a nemocničních odděleních. Agresivní opilci byli schopni zaměstnat personál oddělení natolik, že se nemohl věnovat dalším pacientům. Přestavba bývalého plicního oddělení na protialkoholní záchytnou stanici přišla tehdy nemocnici na pět milionů korun.
