Ekonomika zdravotnictví: Kam míří platby za léky?
Kam míří platby za léky? Tuto otázku si asi položil každý pacient, který někdy v lékárně vyzvedával léky na předpis od lékaře, ať již bez doplatku nebo s doplatkem, či si je kupoval ve frontě „přímý prodej – bez předpisu“.
Odpověď na naprosto zásadní otázku pomůže rozklíčovat studie Institutu pro zdravotní ekonomiku.
Vyznat se ve finančních tocích v českém zdravotnickém systému není jednoduché. Proto jsem uvítal přehled, na který jsem narazil na webu společnosti iHeta – klíčové informace z roku 2013 jsou zobrazeny v obrázku níže.
Jak vidno, do byznysu s léky ročně nateklo přes 78 miliard Kč. Největší část generovaly úhrady zdravotních pojišťoven jako třeba VZP za léky pro vlastní pojištěnce (61,56 mld. Kč). Doplatky pacientů u léků na předpis činily přes 8,7 miliardy Kč, zhruba o miliardu méně pak do syst=mu přinesly přímé nákupy léků (bez předpisu) v lékárnách.
Největší podíl z celkové částky (zhruba 70 %) inkasují výrobci léků, marže lékáren pak činí zhruba 15 %. Marže distributora generuje jen mezi dvěma až třemi procenty. Zbytek je DPH. Pokud se podíváme dělení prostředků nikoliv podle subjektů, ale mezi typy léků, tak přes polovinu sumy (52,9 %) je utraceno za léky na předpis, dalších 21,8 % za léky v nemocnicích. Volně prodejné léky činí zhruba 10 % celkových útrat za léky v České republice.
Obrázek: Kam tečou peníze za léky?
Zdroj: iHeta.org (více informací o lécích v ČR naleznete v publikaci zde)
