Michael Rabušic nastoupil jako střídající hráč a na hřišti byl velmi znát. Po jeho příchodu začal Liberec soupeře tlačit a nakonec přišly i góly. Liberecký útočník touží udělat poslední krok a postoupit do základní skupiny Evropské ligy. O čem po zápase mluvil?
Postoupili jste do play off Evropské ligy, jak se ten zápas hodnotí?
Nevím, jestli úplně zápas. Spíš bylo těžké všechno to okolo, jak se to řešilo. Strašně těžké bylo nastavit hlavu. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jestli se bude hrát, s kým budou hrát. Říkalo se, že budou hrát s dorostenci a pro nás to bude lehký postup. Ale nakoupili si hráče z rumunské ligy. Tu kvalitu měli, i když nebyli sehraní. Bylo to těžké a jsem rád, že jsme to zvládli. Pořád nám chybí jeden zápas.
Neměli jste strach z nákazy, nebáli jste se natěsno chodit do soubojů?
Na hřišti určitě ne, při hře to ani nevnímáte. Teď se jen modlím, ať jsme všichni zdraví.
Jak se těšíte na čtvrté předkolo na domácí půdě?
Konečně to bude doma. Škoda, že nebudou lidi. Lidé v Liberci nám strašně pomáhají. Budou muset kouknout v hospodě, doufám, že to stihnou do deseti hodin.
Jak jste trávili odpoledne, kdy jste čekali na to, jestli se bude hrát?
Já jsem si šel lehnout, když jsem se probudil, začali chodit zprávy, že se normálně hraje. Ale byl to strašně dlouhý den, jsem rád, že to máme za sebou.
Využil jste role žolíka, vyhovuje vám to, nebo chcete hrát více od začátku?
To nesmím říkat, nebo mě trenér bude dávat jako žolíka (smích). Zápas byl jak ušitý pro mě. Létal tam jeden centr za druhým a ani soupeř neměl tu výšku vzadu. Škoda. Že tam nepadl další gól. Uvidíme v neděli, každý chce hrát každý zápas.
Stačili vás trenéři na soupeře připravit?
Abych řekl pravdu, tak ani moc ne. Viděli jsme jejich poslední zápas, ale když nám trenéři napsali sestavu, vůbec jsme nevěděli, o koho jde. Spíše jsme se soustředili na sebe a vyšlo to.
Musel jste uklidňovat hráče před utkáním?
Trochu jo, všude se říkalo, že hrajeme s déčkem Steauy a že je musíme přejet. Věděl jsem, že to bude těžký zápas, i vzhledem k tomu očekávání. Takové zápasy nám tolik nesedí. Chtěli jsme je nechat hrát, nervozita byla. Pomohla nám červená a potom i první gól.
Co stojí za tvým gólovým probuzením?
Nevím, asi že hraju. Tohle byl zápas pro mě. Hraju v libereckém dresu a je to pro mě výjimečné. Navíc kluci dávají skvělé centry.
Jak moc se změnila tvoje pozice v kabině?
Už jsem tu nejstarší. Fotbal se teď hraje s mladšími kluky. Snažím se pomáhat trenérům a být jim k ruce. Baví mě to.
Čeká vás těžký program, v neděli utkání v Pardubicích.
Je to težké, jedeme dvě hodiny autobusem do Bukurešti. V pátek letíme domů, zavřeme se na hotel. Potřebujeme to v neděli zvládnout, aby nám neuteklo čelo tabulky.
Foto Slovan Liberec
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
