Výroční Mini Jizerská: Nezapomenutelný zážitek, vzpomíná účastnice prvního ročníku

„K lyžování mě přivedli rodiče, kteří v běhu na lyžích závodili a nyní tomuto sportu věnují mnoho času tím, že trénují a vychovávají mladé lyžaře a lyžařky. Na své začátky si příliš nepamatuji, byla jsem malá. Chodili jsme s rodiči do jabloneckého areálu Kolečko na pravidelné tréninky, díky nimž jsem navázala spoustu kamarádských vztahů, trvajících dodnes,“ říká šestadvacetiletá Kamila Knopová.

Poprvé závodila ve čtyřech letech

V roce 1996, kdy jí byly čtyři roky, už závodila na Mini Jizerské v kategorii Benjamínci. „Vzhledem k tomu, že závodů jsem absolvovala několik, jedním z prvních byla právě Mini Jizerská 50, ale zejména vzhledem k věku, si z prvního závodu nepamatuji nic. Z vyprávění rodičů jsem se dozvěděla, že se jednalo o téměř rodinný závod, kde jsme na startu stály já a moje sestra společně se dvěma sestřenicemi a dalšími kamarádkami z klubu,“ vzpomíná na své běžkařské začátky.

Závodů se účastnila spolu se svou o dva roky starší sestrou Markétou, která jí byla při dětských závodech správnou parťačkou. „Vím, že na mě sestra v mnoha závodech čekala, abych neběžela sama. Později jsem se snažila dosáhnout stejných výkonů jako ona,“ říká mladá studentka a loví v paměti další zážitky. „Nevím, který z ročníků Jizerské to byl, ale na konci závodů se rozdělovala obrovská čokoláda Studentská pečeť a každý z nás si odnesl velký kus domů. To byl senzační a nezapomenutelný zážitek.“

Na úplně první závody se vzhledem k věku vzpomíná těžko, ale co první závody, na které si Kamila Knopová pamatuje? „Vybaví se mi závod konaný na Hrabětické louce, kde v rámci 24hodinového závodu pořadatel uspořádal i závod pro děti, a to na 24 minut. Závod jsme postupně odjeli všichni tři sourozenci, přičemž každý dostal skvělou cenu. Bratr vyhrál celé plato jogurtů a dodnes si pamatuji, že to plato bylo skoro větší než on a že ho nemohl unést,“ směje se při vzpomínce úsměvnou příhodu.

Další závody

Běžkování se věnovala soustavně a přechod do kategorie žen tak pro ni nebyl problémem. „Trénovala jsem se svými kamarády a dvěma sourozenci ve Ski klubu Jablonec nad Nisou.  Lyžování jsem měla, mám a budu mít vždy ráda. V dospělém věku mě přibrzdilo studium, které vyžadovalo více času a nezbývalo již moc prostoru pro trénink,“ přiznává Knopová.

Později vyzkoušela také Jizerskou 25 a účastnila se i řady dalších závodů. „Absolvovala jsem celé seriály SkiTour a Stopy pro život. Mimo závodů v ČR jsem vícekrát absolvovala i několik zahraničních, přičemž mě nejvíce oslnil závod Seiser Alm Moonlight Classic. Závod s překrásnou atmosférou, jede se za úplňku s čelovkou, trať je lemována loučemi, neuvěřitelná romantika,“ říká dnes již zkušená běžkařka.

Přestože vyzkoušela spoustu závodů, na startu slavné Jizerské 50 jsme ji zatím neviděli. „Je pravda, že jsem si na ni zatím netroufla. V Jizerských horách ráda jezdím, ale preferuji projížďky s rodinou nebo s kamarády, zkrátka s menším počtem osob,“ vysvětluje Kamila Knopová s tím, že svou účast na Jizerské 50 v budoucnu nevylučuje.