Jednadvacetiletá studentka Tereza Jakubičková začala závodit v bikini fitness před dvěma lety. Tento sport si zamilovala, letos zvítězila na mistrovství Čech a z mistrovství Evropy ve španělské Santa Susanně si odvezla v kategorii juniorek čtvrté místo, v kategorii žen se dostala do finálové top šestky. V rozhovoru nám (ne)obyčejná mladá závodnice prozradila, co tento sport obnáší, jak vypadá závodní příprava a jaké má plány do budoucna.

V Česku pije rizikově 40 procent lidí. Nejvíce konzumují alkohol na Silvestra a na dovolených a preferují především pivo a víno. Vyplývá to z on-line průzkumu týmu z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK), jehož se loni zúčastnilo 809 respondentů. Cílem bylo i pokrýt mezery ve vědění o zvyklostech spjatých s pitím alkoholu, uvedl dnes za 1. LF UK Lukáš Malý.

Nejvíc ze všech nádorů Češi umírají na rakovinu plic, ročně jí podlehne přes 5000 lidí. Operovat se nádor dá jen v případě, že je odhalený v časném stadiu. Praktičtí lékaři proto od ledna začnou vytipovávat lidi v riziku, může jich být až půl milionu. Zahájení screeningu na odborné konferenci Prevon představili zástupci odborných společností praktických a plicních lékařů, radiologů a Národního screeningového centra zřizovaného Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

V Česku se loni s poruchami příjmu potravy léčilo v ambulancích i při hospitalizacích celkem 5167 lidí, za deset let jejich počet vzrostl asi o 15 procent. Nejvíce se zvýšil počet pacientů mezi dospívajícími ve věku 15 až 17 let. Loni se jich léčilo 1093, což je o 89 procent více než před deseti lety. O více než polovinu také vzrostl počet dětí do 14 let, které mají poruchy příjmu potravy. Většinu pacientů, a to 87 procent, loni tvořily ženy a dívky. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Pozorujeme to na sobě sami a teď v době covidu asi i víc než jindy. Je nám hůř, víc nás pobolívá hlava, zlobí záda nebo zuby, jsme unavenější a objevují se i zdravotní problémy, které nás nikdy dřív netrápily. Fyzicky bychom měli být podle všech ukazatelů v pořádku, ale psychicky a sociálně strádáme, a to se odráží i na našem fyzickém stavu.

Pandemie nemoci covid-19 bude mít dlouhodobé následky na duševní zdraví lidí, problémy se mohou projevovat ještě dlouho po odeznění pandemie. Psychické obtíže už nyní pociťují i zdravotníci, lidé ve středním věku, z nízkopříjmových skupin či děti a dospívající. Řekli to účastníci konference o vlivu pandemie covidu-19 na duševní zdraví, kterou pořádal Zdravotnický deník.

Mnoho českých měst a obcí za striktním zákazem hazardu viděly možnost, jak eliminovat hazardní hry na svém území. Málo z nich si však uvědomuje, že striktní zákaz kamenných heren spolu s nástupem on-line heren nesníží počet závislých. Naopak, nedostatek fyzických míst podněcuje hráče k návštěvě nejbližších provozoven ve svém blízkém okolí, nebo vede právě k přesunu hráčů do neregulovaného a nekontrolovatelného on-line prostředí. V posledním měsíci se proto několik měst včetně Kladna nebo Českého Krumlova rozhodlo namísto striktních zákazů přikročit k částečné regulaci hazardu. Ta by měla v krátkém horizontu přinést do městských rozpočtů chybějící finance, mizející v nekontrolovatelném světě virtuálního prostoru a šedé ekonomiky, jež by měly být využity na sociální prevenci gamblingu.

Koronavirová krize změnila prostředí hazardu v tuzemsku. Řada hráčů se přesunula do on-line světa her. V souvislosti opatřeními pak politici hledají cesty, jak snížit obří rozpočtový schodek. Ve hře je právě i vyšší zdanění hazardu. Návrhy změn však nejsou podle odborníků podloženy žádnou analýzou možných dopadů. Podle nich řeší místo setrvalého počtu patologických hráčů pouze finanční efekt. Na tom se shodli aktéři včerejšího webináře Think tanku racionální politiky závislostí.

Kateřina Váňová, bývalá studentka biochemie, trpí takzvanou histaminovou intolerancí (HIT). O své nemoci se rozhodla podělit i s ostatními a založila blog, kde se čtenáři sdílí recepty, ale také své životní zkušenosti, například z Ameriky, kam vycestovala díky Fulbrightovu stipendiu před osmi lety. Momentálně se nachází opět v USA, ale už ne jako student. S Kateřinou jsem si povídala nejen o histaminové intoleranci, ale také o jejím životě v Americe, kvůli kterému se musela hodně věcí vzdát, ale plno nových naopak získala.

Téměř pětina lidí podle průzkumu pro Zdravotní pojišťovnu Ministerstva vnitra ČR v době nouzového stavu více pila alkohol. Nejčastěji se k navýšení jeho konzumace přiznávali lidé ve věkové skupině 26 až 35 let, následované mladšími od 18 do 25 let. Naopak nejmenší nárůst byl u věkové skupiny 56 až 64 let. Častěji větší spotřebu přiznali muži než ženy, informovala pojišťovna v tiskové zprávě. Nouzový stav byl vyhlášen kvůli epidemii nového typu koronaviru 19. března a skončil 18. května.